Knihy Eduarda Štorcha o lovcích mamutů jsou plné násilí. Lovci, kteří žili na území dnešní moravské Pálavy, Polska a severního Rakouska před 27 000 až 23 000 lety, se pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem…

Dosud však antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné. První nalezli až v neolitu, mladší době kamenné, která se vyznačuje přechodem lidí k pastevectví, zemědělství a usedlému způsobu života.

Z této doby pocházejí první archeologická svědectví o tom, že lidská nátura se nemění a válka byla součástí naší historie odpradávna. Pocházejí z etiopského naleziště Nataruk západně od jezera Turkana, vodní nádrže na pomezí Keni a Etiopie vyplňující západoafrickou příkopovou propadlinu.

Hororový nález z propadliny

Archeologové v této oblasti nalezli pozůstatky nejméně sedmadvaceti jedinců – osmi dospělých žen, stejného počtu mužů, pěti osob nejasného pohlaví, šesti dětí a jednoho nenarozeného plodu. Jejich analýzu popisují v odborném magazínu Nature.

Pozůstatky nejméně sedmadvaceti jedinců v nalezišti Nataruk | zdroj: Kredit-M.Mirazón

Analýza pomocí radioaktivních izotopů určila stáří nálezu na zhruba 9 500 až 10 500 let. V té době panovalo v oblasti vlhčí klima a Nataruk se s největší pravděpodobností nacházel na břehu mělkého jezera. Tomu odpovídají i nalezené pozůstatky vodních organismů a jejich datování, stejně jako nálezy kostěných háčků na ryby.

Archeologové odhalili řadu dalších kamenných artefaktů. Nejzajímavější jsou ale nálezy z bezprostřední blízkosti koster a kosterní pozůstatky samotné. Jedinci nebyli organizovaně pohřbení a za jejich zachování tak vděčíme hlavně náhodě. Většina z dvanácti nejzachovalejších jedinců prokazatelně zemřela násilným způsobem.

Tito lidé měli proražené lebky. Další ostatky nesou známky zranění hlavy tupou zbraní nebo mají zlámané ruce, nohy a žebra. Jedinci, jejichž kostry nenesou znaky smrtelných poranění, zase byli nalezeni v pozici, která prozrazuje, že před smrtí byli nejspíš svázaní.

Kosti také nesly stopy po zásazích šípy. Aby toho nebylo málo, uvnitř některých zranění zůstaly zaklíněné zbytky drobných obsidiánových čepelí, které byly s největší pravděpodobností součástí smrtících zbraní.

Války patří k lidem od nepaměti

Závěr je jasný: Archeologové objevili pozůstatky pravěké bitvy, které dokládají drsné soužití pravěkých skupin lovců a sběračů.

„Nálezy poskytly vzácný pohled do života a smrti lidí, kteří v minulosti sháněli potravu, a důkaz, že válčení bylo součástí repertoáru vztahů mezi skupinami pravěkých lovců a sběračů,“ píše se ve studii zveřejněné v Nature.

Bylo by ale nakonec podivné, kdyby spolu lidé doby kamenné vycházeli v míru. Série potyček, které mají blízko k válečným konfliktům jsou příznačné také pro současné lovecko-sběračské skupiny. A vleklé boje na život a na smrt mezi sebou vedou i skupiny lidoopů, například šimpanzů.