Na první pohled to je hrůzostrašný tvor. Krvavě rudé tělo, blankytně modré oči a zuby skryté mezi chapadly. Děsivější zvíře by jen těžko stvořila nejdivočejší fantazie.

V češtině tato pozoruhodná chobotnice dostala název vampýrovka hlubinná. Známa je však spíš pod hrůzostrašnějším označením „upíří chobotnice“. A její latinský název je ještě děsivější: Vampyroteuthis infernalis. To se dá přeložit jako „upíří chobotnice z pekla“.

Upíří chobotnice je jediný žijící zástupce starobylého řádu vampýrovek. Její nestarší fosilie pocházejí z doby už před 200 miliony let. Je pozoruhodná především tím, že dokáže obývat velké hloubky, kde je tma a kde není téměř žádný kyslík.

Výzkum, na kterém se podílel paleontolog Martin Košťák z Univerzity Karlovy, naznačuje, že právě tato schopnost jí umožnila přežít až do současnosti.

Poklad mezi sépiemi

Košťák se v roce 2019 vydal do Muzea přírodní historie v Budapešti s cílem zkoumat fosilie sépií. Spolu se spolupracovníky ze Slovenska a Maďarska tam nalezl fosilii pokládanou za zničenou požárem, který muzeum zachvátil během maďarského povstání v roce 1956.

Fosilii hlavonožce objevil v roce 1942 maďarský paleontolog Miklós Kretzoi. Pojmenoval ji Necroteuthis hungarica.

New paper in @CommsBio !!!

Martin Košťák and his team:

Fossil evidence for #vampiresquid inhabiting oxygen-depleted ocean zones since at least the #Oligocene (https://t.co/qVlS1aIFZf)#evolutionaryecology #paleontology pic.twitter.com/ohb66wTB7V

— Inst Geol Paleo (@GeolPaleo) February 19, 2021

„Byl to skvělý okamžik, fosilie ležela v krabici mezi sépiemi,“ vypověděl Košťák.

Vědci fosilii prozkoumali pomocí elektronového mikroskopu a podrobili ji geochemické analýze. Zjistili, že pochází z doby před třiceti miliony let a patří vampýrovce hlubinné. A z dat dokázali vyčíst i to, že hlavonožec už tehdy žil ve velké hloubce.

„Život v prostředí se stabilně nízkou úrovní kyslíku umožnil vampýrovce uniknout predátorům a zbavit se konkurence jiných druhů,“ vysvětlil Košťák.

Neškodný netvor

Vampýrovka, kterou charakterizuje blána mezi chapadly, je přes svůj děsivý vzhled neškodný tvor. Dorůstá pouze patnácti a pětatřiceti centimetrů. Žije v hloubce jednoho až tří kilometrů, kde se živí organickými zbytky klesajícími ke dnu oceánů.

„Pokud se podíváme hlouběji do fosilních záznamů, nejstarší fosilie z této skupiny chobotnic se nacházejí v jurském období před 201 až 174 miliony let. Obvykle byly nalezeny v anoxických sedimentech s nízkým obsahem kyslíku. Takové prostředí bylo dřív v šelfech. To naznačuje, že vampýrovky původně obývaly mělké vody, ale byly už přizpůsobeny hlubinným podmínkám s nízkým obsahem kyslíku,“ řekl Košťák.

Vampýrovka objevená v maďarském muzeu pomáhá aspoň částečně zaplnit fosilní záznamy tohoto druhu, které dosud končily před 145 miliony let. Někdy po této době se podle Košťáka patrně začala přesouvat do hlubšího oceánu.

Život v hlubinách jí pak mohl pomoci přežít dopad asteroidu před 66 miliony let, který způsobil masivní vymírání druhů a na který doplatili dinosauři. Ekosystém v tomto prostředí zůstal katastrofou téměř nepoznamenaný.