Pekingský startup Landspace poprvé odstartoval a přistál s prototypem opakovaně použitelné rakety. Spíš poskočil.

Testovací verze rakety Ču-čchüe-3 se při svém skoku dostala do výšky pouhých 350 metrů. Pro firmu i pro čínský vesmírný průmysl to však je milník ve vývoji opakovaně použitelné rakety.

Test, při kterém raketa po šedesátisekundovém letu dosedla měkce na čtyři nohy do středu vymezeného terče, se uskutečnil 19. ledna na raketodromu Ťiou-čchüan v pouštní oblasti Vnitřního Mongolska, informuje na svém webu společnost Landscape.

Ču-čchüe-3 je projektována jako dvoustupňová raketa, jejíž první stupeň bude opakovaně použitelný, stejně jako u rakety Falcon americké společnosti SpaceX.

Ze snímků Ču-čchüe-3 je patrná inspirace Falconem.

Pohled z dronu na startující prototyp rakety Ču-čchüe-3. | zdroj: kredit-Landscape

Raketa, s níž chce společnost Landspace začít létat už v roce 2025, bude vysoká 75 metrů a má být schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 18 300 kilogramů při opakovaném použití, informuje magazín Space. Pro srovnání, gigant Falcon 9 může vynést 22 800 kilogramů.

Landspace však není první čínskou společnosti, které se vertikální přistání podařilo. Je to už druhý čínský úspěch tohoto typu. Loni v listopadu jiná čínská soukromá společnost Beijing Interstellar Glory Space Technology (iSpace) úspěšně otestovala svůj prototyp opakovaně použitelné rakety.

Její Hyperbola-2Y vystoupala během jednapadesátisekundového letu do výšky 178 metrů a poté ukázkově přistála na nohách.

iSpace i Landspace vyvíjejí opakovaně použitelné systémy podobné těm, které používá společnost SpaceX Elona Muska, což by umožnilo výrazně snížit náklady na vynášení satelitů do vesmíru.

SpaceX podobný skok se svým demonstrátorem Starhopperem jako čínské společnosti provedla poprvé v roce 2019.

V samotné Číně dnes existují desítky soukromých společností, které se snaží prosadit v kosmickém průmyslu. Na jejich financování výrazně přispívá vláda a armáda.

Čínský pokrok je nepopiratelný. Před 20 lety Číňané poprvé vyslali do vesmíru vlastní tchajkonauty. Nyní provozují vlastní vesmírnou stanici na oběžné dráze Země a využívají robotické sondy k průzkumu povrchu Měsíce a Marsu.