Vědci odhalili na úpatí And v amazonském deštném pralese rozlehlou oblast prehistorického osídlení. Je největší strukturou vytvořenou lidmi, jaká kdy byla v Amazonii nalezena.

Objev, zahrnující rozsáhlou soustavu lidských sídel, zemědělských ploch a cest, dokládá, že údolí Upano na území Ekvádoru bylo hustě osídleno už od roku 500 před Kristem do roku 300 až 600 našeho letopočtu. Naznačuje, že Amazonie, označovaná za plíce planety, nebyla v minulosti jen neprostupným pralesem obývaným několika malými primitivními kmeny.

V oblasti žily početné a dobře organizované populace.

Opravdu jen panenský prales?

Tým pod vedením archeologa z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum Stéphena Rostaina analyzoval údaje z více než dvacetiletého o výzkumu v oblasti, které nedávno rozšířilo mapování terénu metodou LIDAR.

LIDAR (Light Detection And Ranging) je technologie založená na měření odrazu laserových pulzů různých vlnových délek. Umožňuje vytvářet 3Dmapu z rysů terénu skrytých pod hustou vegetací a archeologům pomohla obdobným způsobem jako Hubbleův teleskop astronomům. Díky LIDARu mimo jiné odhalili donedávna skrytá mayská sídla.

Nyní s pomocí LIDARu vědci zmapovali v Ekvádoru oblast Upano o rozloze 115 kilometrů čtverečních. Před nimi se objevila nečekaná scenérie – náměstí, ulice a plochy uspořádané do geometrického vzoru, protkané zemědělskou drenáží, terasami a dlouhými, rovnými cestami, které spojovaly hustě obydlená místa.

Vlevo: Mapa středního Upanu s pěti hlavními sídlišti a deseti vedlejšími lokalitami. Vpravo: Mapa předhispánských cest. | zdroj: kredit-Rostain et al.

„Tento výzkum odhalil největší známou městskou síť v Amazonii, jejíž počátky sahají do doby před 2 500 lety,“ píše tým ve studii publikované v odborném časopise Science.

Studie zapadá do přibývajících důkazů o rozsáhlém lidském vlivu v Amazonii před příchodem bílých dobyvatelů a dřevorubců.

Amazonie, jak ji neznáme

Pod korunami stromů v údolí Upano objevili Rostain a jeho spolupracovníci obytné a obřadní budovy postavené na více než 6 000 hliněných plošinách. Byly seskupeny do 15 osídlení propojených důmyslným systémem komunikací.

Plošiny měly většinou obdélníkový tvar, až na několik kruhových výjimek. Měřily zhruba 20krát 10 metrů. Obvykle byly postaveny ve skupinách po třech nebo šesti kolem náměstí s centrální plošinou uprostřed.

Podél rovných cest byla po stranách vykopána a navršena zemina. Nejdelší z komunikací se táhla v délce nejméně 25 kilometrů.

Některá sídliště byla malá, jen s několika plošinami na kilometr čtvereční, ale jiná, jako například Sangay, z něhož je vidět na většinu údolí, vměstnala na každý kilometr čtvereční více než 100 plošin a při bližším zkoumání vyšly najevo působivé detaily.

„Rozsáhlé vykopávky na plošinách a náměstích ve dvou velkých sídlech (Sangay a Kilamope) odhalily jámy, ohniště, velké nádoby, mlecí kameny a uložená semena,“ upozorňuje studie.

Data LIDARu se nezastavila u objevu starobylých sídel a cest. Odhalila, že na volných prostranstvích mezi osadami se nacházela odvodněná pole pro pěstování plodin, jako je kukuřice, fazole, sladké brambory a maniok – dřevnatý keř s kořenovými hlízami obsahujícími škrob.

Urbanismus v údolí Upano tak poskytuje další důkaz, že Amazonie není nedotčeným pralesem, jak byla kdysi zobrazována. Organizace městské sítě odhaluje vyspělost a inženýrské schopnosti ztracené kultury.

„Takový objev je dalším názorným příkladem podceňování dvojího dědictví Amazonie: environmentálního, ale také kulturního, a tedy domorodého,“ píší autoři ve studii a dodávají: „Domníváme se, že je nezbytné důkladně revidovat naše představy o amazonském světě.“