Úchvatný soubor maleb se rozkládá na dvanácti kilometrech skal v národním parku Chiribiquete v kolumbijské části Amazonie. Badatelé ho nazvali Sixtinskou kaplí doby ledové. Vzhledem k jeho rozloze a rozsahu témat, které zobrazuje, to je výstižný název.

Malby v terakotové barvě zobrazují rostliny, pravěká zvířata, z nichž mnohá už vyhynula, a postavy lidí. Někteří lidé jsou zobrazeni v maskách při rituálních tancích, jiní skáčou z podivných dřevěných věží, jako kdyby se bavili bungee jumpingem.

Část výzdoby Sixtinské kaple z doby ledové. | zdroj: Wikipedia Commons

Hodně kreseb je ve velké výšce, a tak je badatelé museli prozkoumat drony. Nedokázali pochopit, jak se pravěcí umělci dostali po strmých a hladkých skalách tak vysoko. Mohou to ale vysvětlovat právě zmíněné věže.

Když Amazonie byla savanou

"Je pozoruhodné, že mnoho z velkých zvířat je obklopeno muži se zvednutými pažemi, kteří vypadají, jako by je uctívali," řekl deníku The Guardian José Iriarte, profesor archeologie na Exeterské univerzitě. Iriarte vedl britsko-kolumbijský tým archeologů financovaný Evropskou radou pro výzkum.

Jeho členkou byla i Ella Al-Shamahiová, která upozornila, že z maleb je patrné, jak se proměnila fauna i flóra oblasti. "Z těch maleb jsme si uvědomili, že Amazonie vypadala jinak. Ne vždy tam byl deštný prales. Když se na podíváte na obrázky koně nebo mastodonta, je jasné, že taková zvířata nemohla žít v hustém lese. Jsou příliš veliká. Kresby vyhynulých zvířat nám dávají vodítko pro to, abychom určili, kdy lidé, kteří vytvořili tak úžasné malby, žili a napovídají, jak tamní prostředí vypadalo. Patrně bylo podobné savaně," vypověděla Al-Shamahiová.

Fauna Amazonie v době ledové: a) obří lenochod, b) pravěký příbuzný slona mastodont, c) pravěký velbloud palaeolama, d), e) kůň, f) macrauchenia. | zdroj: Ella Al-Shamahi

Badatelé doufají, že z analýzy kreseb dokážou aspoň částečně poznat civilizaci, která v oblasti žila. "Potrvá ale generaci, než takové ohromné množství maleb uspořádáme," upozornil profesor Iriarte.

Povstalci odešli, hadi a kajmani zůstali

Expedice o malbách v džungli informovala letos v dubnu na webu Science Direct poté, co musela přerušit průzkum kvůli pandemii covidu.

O existenci maleb se ví už déle než sto let. Jejich průzkum ale začal až nedávno. V posledních padesáti letech nebyl možný, protože v oblasti, kterou ukazuje následující video, působili povstalci z ultralevicového hnutí FARC.

Místo s rozsáhlými skalními malbami, které se nachází v departementu Guaviare, je obtížně přístupné. Archeologové museli ujít čtyři hodiny pěšky hustou džunglí a vyhýbat se jedovatým hadům i kajmanům.

Profesor Iriarte věří, že v oblasti jsou dosud neobjevené malby a že tam je možné najít další stopy po ztracené civilizaci. "Jakmile pandemie covidu-19 pomine a situace to dovolí, náš archeologický tým se vrátí," ujišťuje.