Grónsko přichází o svou ledovou pokrývku. Do tamního ledovce, pokrývajícího téměř osmdesát procent plochy ostrova, se zařezávají řeky, kterými teče voda z tajícího ledu do oceánu.

Srovnání, které ohromí

Celá Arktida se otepluje nevídaným tempem, rychleji než jiná místa na planetě. A je to patrné také v Grónsku. Z nových satelitních dat shromážděných dánskou výzkumnou institucí Polar Portal vyplývá, že za poslední dvě desítky let (od dubna 2002 do srpna 2021) ztratil ostrov víc než 4700 miliard tun ledu.

Řeka s vodou z tajícího ledovce ve vnitrozemí Grónska. | zdroj: Profimedia

Takové množství ledu by zaplavilo celé Česko vodou do výše 56 metrů. V globálním měřítku zvedlo hladinu o 1,2 centimetru. (Celkem se ve zmíněné době zvýšila globální hladina o 3,8 centimetru.)

Údaje o množství roztátého ledu vyplývají z pozorování pořízených flotilou satelitů Gravity Recovery And Climate Experiment (GRACE), které americká vesmírná agentura NASA vypustila v březnu 2002. Tyto satelity měří změny gravitace na různých místech planety, které odrážejí, jak je v průběhu času rozložena hmota. To je důležité při přesném sledování úbytku ledové plochy.

Satelitní mapa, kterou vidíte na obrázku ukazuje oblasti s nejvyšší ztrátou ledu (tmavě červená) v srpnu 2021. Je z ní patrné, že západní pobřeží Grónska bylo zasaženo nejvíc. Příčinou bylo oteplování podpovrchových vod v Severním ledovém oceánu.

V centrální části ostrova díky většímu množství srážek ledu přibylo, to však zdaleka nestačilo vyvážit jeho úbytek při pobřeží, kde led rychle řídne a padá do oceánu.

Změny v objemu ledové pokrývky v Grónsku od dubna 2002 do srpna 2021. | zdroj: kredit:GRACE-Polar Portal

Tání ledu v Grónsku je jedním z hlavních ukazatelů, které řídí vzestup hladiny moří v reakci na změnu klimatu. Grónsko při současném zrychlujícím se tání může podle odhadů ze studie publikované v magazínu Nature přispět sedmi až třinácti centimetry ke globálnímu zvýšení hladin oceánů a moří.

Vzhůru na palubu (Noemovy archy)

„Pravidlem je, že s každým centimetrem vzestupu globální hladiny moří je šest milionů lidí vystaveno pobřežním záplavám,“ cituje magazín Live Science Andrewa Shepherda, klimatologa z univerzity v anglickém Leedsu a vedoucího studie.

Podle současných trendů jen tání grónského ledu do konce století zaplaví ročně území, kde žije na 100 milionů lidí.

V Grónsku v součtu s Antarktidou se nachází 99 procent světových zásob sladké vody. Experti z amerického Národního centra pro monitorování sněhu a ledu spočítali, že když roztaje celý grónský ledovec, zvýší se hladina oceánů a moří o 7,4 metru.

Antarktický led kompletně přeměněný na vodu by zvedl globální hladinu mnohem víc – až o 60 metrů. To už by byla situace vybízející je stavbě Noemovy archy.