Stratosféra je druhá vrstva zemské atmosféry, která sahá až do výšky 50 kilometrů. Je klidná, ale zaslechnout v ní můžeme slabé zvuky doléhající z troposféry, nejnižší části atmosféry, ve které žijeme.

Ne všechny zvuky zachycené v troposféře však mají jasný původ.

Zvuky, které jsme dosud neslyšeli

Balony vznášející se dvacet kilometrů nad zemským povrchem zachytily zvuky, které výzkumníci dosud nebyli schopni přiřadit k žádnému ze známých zdrojů. Byly to infrazvukové signály, zvuky s tak nízkou frekvencí, že je lidské ucho neslyší, píše žurnál IFL Science.

Základní dělení atmosféry, plynného obalu Země. | zdroj: Profimedia

Vědci z Nového Mexika monitorovali zvuky ve stratosféře mikrobarometry, které dokážou měřit malé změny tlaku. Nejprve byly navrženy pro monitorování sopek, ale dají se použít také k záznamu zvuků nižších frekvencí, než je schopno vnímat lidské ucho.

Mikrobarometry nesly do stratosféry horkovzdušné balony poháněné pasivní sluneční energií.

„Naše balony jsou v podstatě obří plastové pytle s trochou dřevěného uhlí a prachu uvnitř, aby byly tmavé. Stavíme je z plastu, lepící pásky a dřevěného uhlí ve formě prášku z obchodů s pyrotechnickou technikou. Když na tmavé balony svítí slunce, vzduch uvnitř se zahřeje a dodá balonu vztlak. Balon se tak dostává dvacet kilometrů nad Zemi a ještě výš,“ popisuje jednoduchou technologii v magazínu IFL Science Daniel Bowman z laboratoří Sandia ve městě Albuquerque.

„Každý balon spotřebuje materiál v hodnotě pouhých padesáti dolarů a můžete ho postavit třeba na basketbalovém hřišti,“ upozorňuje vědec, který vede výzkum stratosféry.

Výzkumníci vyslali do stratosféry během sedmi let pět desítek takových balonů.

Zdroje stratosférických zvuků byly vysledovány až k přírodním událostem, jako jsou bouřky a srážky oceánských vln. Mikrobarometr zachytil i lidské aktivity, například větrné turbíny nebo výbuchy bomb.

Jenže jeden ze zvuků nemá vysvětlení.

Odkud pochází?

„Ve stratosféře jsme zachytili záhadné infrazvukové signály, které se objevují několikrát za hodinu při některých letech. Jejich zdroj jsme nedokázali určit,“ informoval Bowman tento týden na zasedání Americké akustické společnosti.

Záhadné signály na frekvencích 20 hertzů a nižších, které lidské ucho není schopné zaznamenat, podle něj mohou souviset s atmosférickými turbulencemi, které jsme dosud neidentifikovali.

Daniel Bowman upozorňuje, že studium stratosféry je důležité. Nachází se v ní ozonová vrstva, která chrání život na Zemi před zhoubným ultrafialovým zářením ze Slunce. Skleníkové plyny přitom stratosféru zmenšují.

Tým vědců z Nového Mexika ve výzkumu pokračuje. Jeho členové doufají, že záhadným zvukům nakonec přijdou na kloub.