Vědci upozorňují na pozoruhodný jev: Zemská atmosféra se výrazně mění. Měření meteorologickými balóny ukazují, že troposféra, což je její nejnižší část, ve které žijeme a dýcháme, se od roku 1980 rozšiřuje tempem zhruba 50 metrů za desetiletí a proniká do vyšších poloh. Mezinárodní vědecký tým to popisuje ve studii zveřejněné v časopise Science Advances.

„Zaznamenali jsme nezpochybnitelná data ukazující na rychle se měnící se strukturu zemské atmosféry. Naše výsledky jsou dalším jasným důkazem změny klimatu. Svědčí o tom, jak výrazně mění klima skleníkové plyny,“ napsal ke studii jeden z jejích autorů, fyzik Bill Randel z Národního centra pro výzkum atmosféry v coloradském městě Boulderu.

Ejhle, je za tím člověk!

Troposféra sahá od hladiny moře do výšky sedmi kilometrů nad póly a až do 20 kilometrů nad tropy. Zahrnuje devadesát procent hmotnosti atmosféry a obsahuje nejvíc tepla a vlhkosti ze všech vrstev. Je místem, v němž se rodí počasí a kde se vyskytují nejvýznamnější povětrnostní jevy.

Vzduch v troposféře se rozpíná, když je teplo, a naopak se smršťuje, pokud je chladno. Horní hranice troposféry, nazývaná tropopauza, se tak zvyšuje a snižuje s tím, jak se střídají roční období.

Základní dělení atmosféry, plynného obalu Země. | zdroj: Profimedia

Analýzou atmosférických dat, jako je tlak, teplota a vlhkost – pořízených mezi 20 a 80 stupněm severní šířky – a jejich spárováním s údaji GPS, výzkumníci zjistili, že s tím, jak skleníkové plyny zachycují víc tepla v atmosféře, tropopauza stoupá. Horní hranice troposféry se tedy posouvá výš. A co víc, tempo růstu se zvyšuje.

Zatímco mezi lety 1980 a 2000 tropopauza vzrostla zhruba o 50 metrů za každou dekádu, mezi roky 2001 a 2020 se během každého desetiletí rozšířila o 53,3 metru.

Vědci si dosud nejsou jisti, jak rostoucí tropopauza ovlivní počasí nebo podnebí. Avšak dá se předpokládat, že tento jev přinutí letadla létat výš, aby se vyhnula turbulencím.

Při analýze příčin rozšiřováním troposféry experti přihlédli k přírodním událostem, jakými byly byly velké sopečné erupce v osmdesátých letech dvacátého století a k výraznému tichomořskému oteplování El Niño na konci devadesátých let. Přesto dospěli k závěru, že lidská činnost je za 80 procenty celkového nárůstu této vrstvy atmosféry.

A zase skleníkové plyny…

A nejen ve změnách troposféry má prsty člověk. Stratosféra – vrstva nad troposférou – se v minulých desetiletích zmenšila kvůli freonům – plynům, které lidstvo vypouštělo do ovzduší a které poškodily ozónovou vrstvu. Tento trend se však podařilo zastavit.

„Naše studie zachycuje dva důležité způsoby, jak lidé mění atmosféru. Společnost úspěšně stabilizovala podmínky ve stratosféře omezením chemikálií ničících ozón. Tropopauza je však čím dál citelněji ovlivňována emisemi skleníkových plynů,“ poznamenal ke studii fyzik Bill Randel.