Věda vrací úder: Kolik by stála opravdová Hvězda smrti

- Vesmír autor: Jan Toman

Vědci si rádi hrají a promýšlejí všechny možné i nemožné eventuality. Jen najít vhodnou příležitost. S nejrůznějšími šílenými spekulacemi se tak nejčastěji setkáme v souvislosti s vědeckofantastickými trháky. V létě jsme se mohli poučit o dinosaurech, na podzim o kolonizaci Marsu a teď se na řadu dostává zlatý grál všech kinematografických nadšenců – Hvězdné války.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Bontonfilm

Jedním z nejzábavnějších příspěvků v rámci Star Wars mánie je úvaha Zacharyho Feinsteina. Americký ekonom se napůl vážně zamyslel nad finanční stránkou Hvězdy smrti. Na pomoc si vzal reálné ekonomické nástroje a pokusil se spočítat cenu tohoto ikonického symbolu filmové série, zdroje, které by Impérium na stavbu muselo sehnat, dopady na rozpočet a hlavně finanční důsledky zničení tohoto monstrózního konstruktu.

Připomeňme, že cenu špičkově vybavené kosmické stanice o tvaru koule s poloměrem zhruba 140 km se pokusili spočítat už jiní, a to včetně úřadu prezidenta Spojených států. Ten ji odhadl na 850 milionů miliard dolarů (plus minus nějaké ty drobné), což by v přepočtu na českou měnu dělalo hezkých 21 miliard miliard korun. Jen pro zajímavost, je to zhruba 11tisíckrát tolik, kolik činí roční HDP celé naší planety.

Podle novějších odhadů by ale konstrukce obou hvězd smrti, které se ve filmech vyskytly, vyšla na neuvěřitelných 419 miliard milard dolarů. K této částce bychom došli, kdybychom vycházeli z finančních nákladů na konstrukci jiné, dnes již existující, vojenské stanice – letadlové lodi. Druhá Hvězda smrti sice měla poloměr až 900 km, na druhou stranu by už ale nebylo třeba vyvíjet tolik nových technologií jako u prvního projektu.

Impérium by mohlo sdružovat až milion a tři čtvrtě rozvinutých obydlených planet a celou cenu by také naštěstí nebylo nutné zaplatit naráz. Když využijeme srovnání se zatím nejambicióznějším vědecko-vojenským projektem, který lidstvo uskutečnilo – vyvinutím a konstrukcí atomové bomby při tzv. projektu Manhattan – Impérium by si financování stavby obří stanice podle všeho mohlo dovolit. Problémy ovšem začínají u toho, že by si většinu peněz na stavbu musel Imperátor půjčit u bank. I kdybychom počítali s poněkud nerealistickou představou, že vláda Impéria udržuje vyrovnaný rozpočet, splácení by se protáhlo na dlouhou dobu.

Pravá finanční apokalypsa by ale nastala po zničení Hvězdy smrti a nastolení nové vlády. Dramatické události by se nepochybně projevily na zpomalení ekonomiky a banky by se mohly přiblížit nebezpečně blízko krachu. V "optimistickém" případě by podle modelů HDP Nové republiky kleslo zhruba o sedm procent. Pokud by banky měly pojištění, pokles by mohl být i nižší. V každém případě by ale rebelská aliance musela mít v záloze 8 až 12 procent ročního HDP na vykoupení nejproblematičtějších závazků.

Další komplikace by se ale na banky nahrnuly v souvislosti se zpomalením ekonomiky. Celková cena by se tak vyšplhala ještě daleko výš, a to až k 20 procent ročního HDP. Bez tohoto zásahu by se Galaxie dostala do dlouhé a hluboké recese.

Místo radostných scén ze zatím poslední epizody filmu by tak asi byly patřičnější záběry na bankéře, kteří si rvou vlasy a skáčou z oken. Ještěže si autoři Hvězdných válek nikdy nehráli na přílišný ekonomický realismus. 

Tagy: star wars Hvězdné války zajímavosti a kuriozity umění a kultura věda a poznání

Zdroje: Vlastní