Mikroby z éry dinosaurů ožily a množí se
30. 7. 2020 – 23:33 | Příroda | ave | Diskuze:
Biologové vytáhli z usazenin pod oceánským dnem, ze zóny bez života, 100 milionů let staré mikroby. Dali jim 'najíst', a mikroby – ožily!
Vědecký tým složený z japonských a amerických biologů svým experimentem ověřil, že mikroskopický život dokáže přežít v nehostinných podmínkách bez potravy a kyslíku déle než sto milionů let. Z pohledu lidského života to je věčnost.
Vědci podnikli během posledního desetiletí několik expedicí do oblasti gyru v jižním Pacifiku. Region rozkládající se východně od Austrálie je pověstný svou nehostinností. Nejsou v něm téměř žádné živiny.
Biologové tam vytěžili vrstvy sedimentu z různých hloubek – dostali se až do 75 metrů pod dno, které leží kolem šesti kilometrů pod mořskou hladinou. Rozborem zjistili, že sedimenty obsahují materiál starý 13 milionů až 101,5 milionu let.
Se sedimenty vědci vytáhli také mikroby, uvězněné bez potravy a kyslíku. Dodali jim kyslík a substrát bohatý na uhlík a dusík, tedy prvky, které jsou základem jejich výživy. Poté mikroby uzavřeli do skleněných inkubátorů, které postupně po třech týdnech, šesti týdnech a po 18 měsících otevírali.
K jejich úžasu se ukázalo, že i mikroby z nejstarších usazenin pocházejících až z období před 101,5 milionu let, tedy z éry křídy, kdy na pevnině vládli dinosauři, bez problémů ožily. I v nejstarších sedimentech vědci dokázali vzkřísit až 99 procent původního mikrobiálního společenství. Počet některých mikrobů se přitom po vydatné stravě zvýšil deset tisíckrát.
"Náš pokus ukázal, že život nemá hranice ani v prehistorických usazeninách oceánů. I v tom nejstarším sedimentu, který jsme vyvrtali v místě, kde se nachází nejmenší množství živin na Zemi, pořád existují živé organismy, které se dokážou probudit, růst a množit se," řekl k experimentu mikrobiolog Steven D'Hondt z Brownovy univerzity v americkém státě Rhode Island.
Mikroorganismy se v nehostinných podmínkách uvedly do stavu dormance, tedy do fáze klidu, který se dá přirovnat k hibernaci. V něm přerušily metabolizaci (proces látkové přeměny) i dělení. A v tomto stavu, jak prokázala expedice, dokážou vydržet téměř věčnost.
Studie byla publikována v magazínu Nature Communications.