Chytrost a paměť si spojujeme mozkem. Nový výzkum však potvrzuje, že obojím může být obdařen i obyčejný sliz.

Také buněčný cizopasník, jakým je vir, se stává kořistí a může být sežrán. Vědci narazili na organismus, který je schopen ho povečeřet.

Mikroskopický svět je plný živočichů a úkazů, které vám zůstávají skryty.

Biologové vytáhli z usazenin pod oceánským dnem, ze zóny bez života, 100 milionů let staré mikroby. Dali jim 'najíst', a mikroby – ožily!

Japonci vypěstovali mikroby, kteří jsou tak zvláštní, že mohou pozměnit naše teorie o vzniku složitějších buněk.

Hluboko pod aljašským permafrostem existuje podzemní jezero, které bylo v izolaci vůči zbytku pozemské fauny možná až posledních 50 tisíc let. Výzkumníci se dlouho obávali, že zdejší prostředí bohaté na rozpuštěné soli bude k životu příliš agresivní. Namísto toho tu objevili vysoké zastoupení mikrobuněčného života procházejícího evolucí společně se zdejšími viry. Odhalila to studie Washingtonské univerzity vedená Zachary Cooperem.