Včely, které zvládnou napočítat do tří

Počítání s pomocí symbolických znaků je základem moderní matematiky. Definuje podobu zacházení s matematickými teoriemi, ale třeba i účetnictví a obor ekonomiky. Ačkoliv panuje všeobecně rozšířený názor, že podobnou schopností vládnou jenom lidé, stále častěji se ukazuje, že opak je pravdou. Nejnovější studie franko-australského týmu pod vedením u Scarlett R. Howardové ukazuje, že i včely jsou s to se naučit přiřazovat symboly počtu se specifickým skutečným počtem té či oné komodity.

Stále platí, že jenom lidé byli schopni (alespoň co je nám známo) si vyvinout a na běžné úrovni využívat čísla. Běžně nad tím už za hranicemi prvního stupně základní školy ani neuvažujeme - vidíme znak "3" a automaticky si k němu přiřadíme trojici předmětů. Zvládnutí podobného úkolu je ale přesto poměrně pokročilý kognitivní úkol.

Vědci ve své studii vytvořili dvě jednoduchá bludiště ve tvaru Y. V jednom byly včely trénovány tak, aby správně reagovaly na určitý počet předmětů a přiřadily ho k symbolu, který tento počet reprezentoval. Nejednalo se přímo o arabskou číslici, ale symboly podobné N a T vytvořené autory práce. U bludiště druhého se postup obrátil - včely tu byly trénovány tak, aby pochopily nejprve symbol a poté počet předmětů.

Ukázalo se, že včely můžou poměrně dobře pochopit oba přístupy. To naznačuje, že minimálně v případě včelího mozku probíhá učení vztahu mezi symbolem a počtem na stejném místě. Neznamená to však, že experiment dokazuje včelí schopnost zvládat vyšší matematiku. Ačkoliv se totiž včely naučily rozeznávat pojítko mezi snakem pro dvě veličiny (2 a 3) a počtem předmětů, nebyly už schopné poznatek využít pro jiné potřeby.

První svého druhu

Včela, která se tak třeba naučila správně přiřadit symbol k počtu komodit, již nezvládla přiřadit komodity k počtu. Zdá se, že včelí chápání vztahu je tak omezené jenom na jediný specifický úkol - včely vzdor němu nejsou ovšem již schopné zjištění extrapolovat na úkol jiný. Vnímání vztahu mezi symboly je tak svého druhu omezené a podobá se hlavně přímé asociaci spíše než základům matematiky. 

Přesto nelze zjištění zařadit čistě jako náhodný jev. Stejný tým před dvěma lety přišel na to, že včely podobně dovedou pochopit princip číslice nula - tedy abstraktní chápání nultého počtu předmětů. Právě jednoduchá schopnost abstraktního uvažování je základem symbolické reprezentace nějaké ideje. Včely samozřejmě nejsou schopné si vlastní numerické znaky vymyslet - ale jisté předpoklady pro jejich nejjednodušší chápaní zvládají.

Včely samozřejmě ve svém (ač jednoduchém) chápání počtů a jejich symbolické reprezentace nejsou samy - a to i pokud pomineme lidi. Starší studie ukázaly, že podobnou schopnosti si můžou osvojit i různí primáti, ale také ptáci. Šimpanzi jsou tak například schopni zvládat i pochopení arabských číslic, papoušci zase prokázali schopnost kvantifikovat sumy přímo odříkáním čísel. Studie Howardové je ale první, která naznačuje, že ke zvládnutí podobného úkolu je potřeba méně neuronů, než jsme čekali.

Práce tak především ukazuje, že základní pochopení numerického symbolického znázornění může zvládat i poměrně malí hmyzí mozek. To naznačuje, že jednoduché numerické uvažování není zase tak náročným kognitivním procesem. Zjištění by mohlo jednou vést k návrhu jednodušších systémů umělé inteligence či biopočítačů pro zvládání podobných úkonů. Nebude od nich jistě možné očekávat, že za vás spočítají domácí úkol - mohly ale být dostatečně chytré na prosté přetlumočení počtu pozorovaných předmětů doslova do řeči čísel!

Studiemi byla publikována v Proceedings of the Royal Society.