Pokud – co do biologického rytmu – patříte mezi sovy a vstanete o hodinu dřív, než máte ve zvyku, můžete snížit riziko chronické deprese až o 23 procent. K takovému závěru dospěla studie expertů z Harvardovy univerzity, Massachusettského technologického institutu a Coloradské univerzity založená na genetických datech od více než 800 tisíc lidí.

Skřivani jsou na tom líp

Výzkumníci sesbírali a prozkoumali data z genových knihoven 23andMe a UK Biobank, aby odhalili předpoklady k depresím. To však byla jen první část práce. V té další analyzovali autoři data 85 tisíc zařízení monitorujících spánek, a také dotazník vyplněný 250 tisíci dalšími jednotlivci. Tato část umožnila bok po boku postavit různé typy údajů o riziku deprese a spánkových návycích.

Ukázalo se, že většina lidí patří do kategorie skřivanů – chodí spát kolem 23. hodiny a vstávají po šesté ráno.

Zajímavá data se ale objevila u sov, tedy těch, kteří chodí spát později a později se také probouzejí. Riziko deprese u nich bylo podstatně vyšší. To naznačuje, že existuje nějaký mechanismus, který snižuje riziko deprese při dřívějším vstávání.

Z analýz dat přitom vyplývá, že sovy, které by posunuly čas vstávání o hodinu dřív, by mohly snížit riziko deprese o 23 procent. A pokud by vstaly o dvě hodiny dříve, riziko by kleslo až o 40 procent.

Tyto závěry však počítají s tím, že by spaly stejnou dobu - že by šly o hodinu až dvě dřív spát.

Budou sovy vstávat dřív?

Než si ale přeřídíte budík, mějte na paměti, že výzkumníci si nejsou jistí tím, co za jejich zjištěním stojí. Vědí, že u lidí, kteří vstávají dřív, je nižší riziko deprese, ale nevědí proč.

Brzké probouzení je prvním a nejjednodušším vysvětlením. Existují však také jiná vysvětlení. Třeba to, že skřivani mají nižší riziko deprese než noční sovy kvůli odlišným genům. Přesto nelze význam času, kdy vstáváme, podcenit, upozorňují autoři studie.

„Žijeme ve společnosti, která je nastavena pro skřivany, noční sovy se musí cítit v nesouladu se společenskými hodinami,“ vysvětluje hlavní autor studie, publikované v odborném žurnálu JAMA Psychiatry, Iyas Daghlas z Coloradské univerzity.

Výsledek podle Daghlase sahá dál než za důvody plynoucí z DNA. Ukazuje také na rozvoj deprese v důsledku nesouladu s tím, jak je „časově nastavena“ většina společnosti.