Americká vesmírná agentura NASA nedávno zveřejnila sérii snímků z rentgenové observatoře Chandra, které jsou doplněny o snímky z dalších teleskopů. Výsledkem jsou obrazce zachycující světlené efekty vesmíru, které mohou navodit pocit déjà vu.

Kdeže jste to viděli? Může vám to připomínat třeba atmosféru diskotéky z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, z éry Horečky sobotní noci.

Každopádně se můžete přesvědčit, že vesmír vskutku vypadá skvěle. Beztak vám v korona-epoše nezbyde, než místo návštěv nočních klubů pozorovat noční oblohu.

Kolo od vozu 

První ze snímků (nahoře) zachycuje galaxii Kolo od vozu (Cartwheel) nazývanou také Býčí oko. Původně měla obvyklý spirální tvar jako naše Mléčná dráha. Po srážce s jinou galaxií, která se prohnala jejím středem, se však přeskupila. Teď se podobá čočce.

Galaxií, která leží v souhvězdí Sochaře, se po srážce přehnaly mohutné rázové vlny, které se šířily jako vlny na jezeře. Rentgenové paprsky z observatoře Chandra (fialové) ukazují horký plyn táhnoucí se galaxií po kolizi. Optická data z Hubbleova teleskopu (červená, zelená a modrá) zase naznačují zrod nových hvězd, které kolize vyvolala tím, že stlačila hvězdný prach.

Vzdálenost galaxie od Země: 500 milionů světelných let.

Hvězdný tanec

Následující obrázek ukazuje dvě hvězdy z mlhoviny Carina, které se navzájem obíhají v souhvězdí Lodního kýlu. Dvě tančící superhmotné hvězdy září milionkrát intenzivněji než Slunce.

Rentgenová data z Chandry jsou purpurová a fialová. Bílou a ultrafialovou jsou zobrazena optická pozorování Hubbleova teleskopu.

Vzdálenost od Země: 7 500 světelných let.¨

  zdroj: NASA

Doutník

Galaxie Messier 82 přezdívaná Doutník, která se nachází v souhvězdí Velké medvědice, je nepravidelná a zvláštní. Modré a růžové vzory na její paletě pocházejí z doby před 22 miliony let a jsou výsledkem výbuchu hvězdy.

Rentgenové paprsky z Chandry (modré ) znázorňují výbuchem uvolněný horký plyn. Optická data z Hubbleova teleskopu (růžové) ukazují obrysy galaxie.

Vzdálenost od Země: 55 000 světelných let.

zdroj: NASA

Záblesk sobotní noci

Supernova 1987A (SN 87A) byla jednou z nejjasnějších za poslední desetiletí. Pozorovali ji astronomové v únoru 1987 na jižní polokouli, v oblasti galaxie Velký Magellanův oblak na hranici souhvězdí Tabulové hory a Mečouna.

Data z Chandry (modrá) ukazují místa kudy se přehnala rázová vlna podobná sonickému třesku u nadzvukového letadla. Optická data z Hubbleova teleskopu (oranžová a růžová) upozorňují na srážky s objekty v mračnu.

Vzdálenost od Země: 168 milionů světelných let.

zdroj: NASA

Vesmírná paleta

Když hvězdě, jako je Slunce, dojde palivo, expanduje, její vnější vrstvy se nafouknou a jádro se zmenší. Tato fáze, která naše Sluce potká za pět miliard let, je známa jako planetární mlhovina.

Kompozice mlhoviny Helix obsahuje rentgenové paprsky Chandry (bílé), infračervená data ze Spitzerova teleskopu (zelená a červená), světlo z Hubbleova teleskopu (oranžová, modrá) a ultrafialové záření z teleskopu Galex (azurová).

Vzdálenost od Země: 650 světelných let.

zdroj: NASA

A ještě upozornění k úžasným barvám snímků. Samotné teleskopy měří pouze intenzitu záření ve vesmíru, barvy však nezobrazují.

Ostatně ani vy, když zajdete do hvězdárny, neuvidíte tam v dalekohledu barevný vesmír. Nemůže za to však dalekohled, ale váš nedokonalý zrak, který neodkáže vidět vzdálený objekt barevně.

Astronomové nám proto jednotlivé barevné složky viditelného (i pro naše oči neviditelného) spektra barví. Jak při tom postupují, vysvětluje následující video.

zdroj: YouTube