Vesmír
Vesmír
Poznáme z prázdnoty temnou hmotu a temnou energii?
12. 8. 2019
|
Radek Chlup
Ve vesmíru se vyskytují mezery v prostoru – prázdné dutiny mezi galaxiemi. Tato nicota může být důležitá pro měření expanze vesmíru a mohla by nás naučit víc o vlastnostech temné energie a temné hmoty.
Vesmír
Muskova superraketa má startovat dvakrát do měsíce
9. 8. 2019
|
Ladislav Loukota
Vývoj superrakety Elona Muska pojmenované Super Heavy Starship před dvěma týdny poskočil kupředu. Prototyp Starhopper, určený k testování motorů Raptor, si poprvé povyskočil do výšky dvaceti metrů. A za několik dnů by mohl přijít skok další.
Vesmír
Astronauti si na Marsu mohou připíjet červeným vínem. A budou fit!
7. 8. 2019
|
Radek Chlup
Vesmírný závod o Měsíc a Mars zrychluje a výzkumníci z Harvardu se starají o to, jak zajistit, aby vítězové byli po dosažení cíle schopni pohybu. Na webu Frontiers in Physiology vyšla studie o tom, že sloučenina resveratrol, která se nachází v červeném víně, zachovává svalovou hmotu a sílu u potkanů vystavených simulaci gravitace Marsu.
Vesmír
Hattrick ve vesmíru! Teleskop NASA objevil tři exoplanety
3. 8. 2019
|
Radek Chlup
Objevili jsme už mnoho exoplanet, ale z nového nálezu jsou astronomové přesto nadšeni. Nalezli hned tři exoplanety, které jsou od Země vzdálené jen 73 světelných let. Mohly by nám leccos prozradit o vzniku planet, a navíc vést k objevu obyvatelného světa.
Vesmír
Mléčná dráha se zrodila ze spojení s trpasličí galaxií, zjistila studie
27. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Mladý vesmír byl po svém vzniku agresivním prostředím. Před 13 miliardami let, sotva pár stamilionů po Velkém třesku, z první zformované hmoty začaly vznikat hvězdy. A dělo se tak velmi rychle. Ze shluků podobných útvarů brzy začaly vznikat první trpasličí galaxie - jak ale z takových útvarů vznikly větší galaxie? To se pokusil vyřešit tým španělských vědců. Jejich model rozšiřuje poznání pravděpodobného zrození Mléčné dráhy mnoho miliard let nazpět.
Vesmír
Čtyři lunární mise, které mohly navázat na Apollo už dávno
21. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Současné připomínání historické mise Apolla 11 častokrát doprovází nářky nad tím, že se člověk od roku 1972 na povrch Měsíce stále nevrátil. Není to mnohdy stoprocentní pravda - automatické sondy vyrobené lidskou rukou přistávají na Měsíci stále. Je ale pravdou, že bota astronautova má zatím smůlu. V minulosti se však objevilo hned několik významných nápadů, jak na Apollo navázat. Žádný z nich nakonec nevyšel - ale právě to nejlépe ilustruje, proč je trvalejší návrat na Měsíc velmi náročný podnik!
Vesmír
Aerogel by mohl napomoci v teraformaci Marsu
21. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Vědec a popularizátor Carl Sagan byl zřejmě prvním, kdo vynesl na světlo světa ideu teraformace Marsu. Skoro půl století po jeho nápadu však Mars není o nic blíže Zemi, než byl v roce 1971, kdy Sagan publikoval svou studii řešící možnosti zahuštění marťanské atmosféry. Ačkoliv je Mars stále častějším předmětem debat kolem robotického průzkumu i pilotovaných misí - a Elon Musk proslavil ideu vybudování permanentní základny - přeměna celého Marsu na svět podobný Zemi se zdá být tím náročnější, čím více o ní uvažujeme.
Vesmír
Apollo 11 přeskočilo historii o víc než půl století
20. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.