Ve sluneční soustavě známe hned několik těles s podpovrchovými oceány a o řadě dalších se domníváme, že je mají. Odkud ale tělesa získávají teplo, které udrží vodu kapalnou? U větších těles může významně přispívat vnitřní ohřev rozpadem radioaktivních prvků. Zejména u těles s vyšší výstředností nebo v orbitální rezonanci s dalšími měsíci se může silně projevit i slapový ohřev. Předpokládalo se, že při něm by se uvolňovalo teplo zejména ve vnější ledové slupce či v horninovém jádře, tedy v pevných látkách. Je to ale všechno? Robert Tyler z Goddardova kosmického střediska NASA, který minulý týden navštívil Katedru geofyziky MFF UK a konferenci Living Planet Symposium, si to nemyslí

Velikostí jsou srovnatelné se Zemí, ale o podmínkách panujících na jejich povrchu zatím víme velmi málo a obíhají kolem hvězdy dramaticky odlišné od našeho Slunce – to jsou tři planety, jejichž objev vzbudil velkou pozornost vědecké obce i široké veřejnosti. Jak je budeme moci zkoumat a zjistit, nakolik jsou Zemi skutečně (ne)podobné?

Odlet první rakety, která měla do vesmíru vzlétnout z nového ruského kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě, se zrušil minutu a půl před startem. Podle agentury Roskosmos za chybu nemohl lidský faktor, ale "selhaly automatické systémy". Zatím není jasné, kdy nosná raketa Sojuz 2.1 odstartuje.

Čas od času tiskem prosviští novinka, že nějaký "na slovo vzatý" odborník objevil v meteoritu či na zrncích kosmického prachu nachytaných vysoko v atmosféře známky života nebo dokonce živé organismy. Už samotná nátura podobných zpráv nabádá k opatrnosti. 

Období hromadných vymírání, při kterých několikrát vymřela velká část pozemských druhů, jsou jedněmi z nejděsivějších a zároveň nejvíce fascinujících událostí v historii Země. Snad každý někdy slyšel o konci éry dinosaurů před 65 miliony let, který zřejmě zapříčinil dopad obrovského asteroidu v oblasti dnešní střední Ameriky.

O sluneční soustavě jsme zvyklí uvažovat jako o místě téměř neměnném od doby záhy po jejím vzniku, ale ve skutečnosti jde o systém, který se stále vyvíjí. Příkladem mohou být Saturnovy vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea. Nová práce naznačuje, že se pravděpodobně po zničení předchozích měsíců vzájemnou srážkou zformovaly možná jen před pouhými 100 miliony let.