Vesmír
Praha pomohla Einsteinovi k teorii relativity. Jak?
18. 3. 2016
|
red
Speciální teorie relativity sice "pochází" z Bernu, bez Prahy by ale možná vůbec nebyla. Právě v české metropoli se totiž jejímu autorovi, slavnému fyzikovi Albertu Einsteinovi, srovnaly myšlenky.
Evropa se vydala na Mars. Provrtá se k rozluštění záhad rudé planety?
14. 3. 2016
|
Julie Nováková
Průzkum Rudé planety je na vrcholu a vzrušující novinky jsou na dosah. Z kazašského kosmodromu Bajkonur v pondělí odstartovala raketa Proton-M s první části evropsko-ruské mise ExoMars.
'Haló, je to Mezinárodní vesmírná stanice?' Čeští studenti se dovolali do vesmíru
8. 3. 2016
|
roj
Studentům tří olomouckých gymnázií a radioamatérům se podařilo jako prvním v Česku spojit s Mezinárodní vesmírnou stanici. Britskému kosmonautovi Timothymu Peakovi položili při přeletu ISS nad Olomoucí 18 otázek, například o tom, zda má čas si sem tam pustit nějaký film.
Kde se skrývá marsovský život?
2. 3. 2016
|
Jan Toman
Mars se krátce po svém vzniku podobal Zemi jako vejce vejci. Pravda, jeho oceány nikdy nepokrývaly většinu povrchu, ale v zásadě měl stejné šance na vznik a uchycení života jako naše domovská planeta. Problémy přišly až později. Nejprve zaniklo jeho magnetické pole. Mezitím začala marsovská atmosféra včetně vodní páry masivně unikat do vesmíru. Na obou jevech se nejspíš podepsala malá velikost a nízká přitažlivost rudé planety. Mohl tyto nepříznivé změny ustát místní život, pokud se na Marsu vyvinul nebo sem doputoval ze Země? Podle dvojice amerických astrobiologů je to celkem pravděpodobné.
Co se šíří rychleji než světlo, ale neporušuje Einsteinovu teorii
18. 2. 2016
|
Viktor Skalák
Když Albert Einstein poprvé předpověděl, že šíření světla ve vesmíru je všude stejné, mimo jiné světlu přiřknul konečnou rychlost: 299792458 metrů za sekundu — touto rychlostí obletíte zemi osmkrát za sekundu. To však není celý příběh. Vlastně, pouhý začátek.
Sonda Philae se už asi neozve. Evropští vědci to vzdali a rozloučili se s ní
12. 2. 2016
|
roj
Šance, že se ještě evropské robotické sondě Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, podaří navázat spojení se Zemí, je prakticky nulová. Neozývá se od loňského léta, evropští vědci se tak s ní už rozloučili a o spojení se už nebudou pokoušet.
Opravdu stojíme na prahu objevu deváté planety?
3. 2. 2016
|
Julie Nováková
Nedávno vzbudila velký rozruch zpráva o možné existenci dosud neobjevené planety ve vzdálených oblastech naší soustavy. Kdy můžeme očekávat její potvrzení, pokud se její existence potvrdí, a jak by nová devátá planeta vypadala?
Demokratizace vesmíru: Nové kosmické závody bez pravidel
1. 2. 2016
|
Zdeněk Gazur
Vesmírné výpravy byly až donedávna v režii jednotlivých států či misí s mezinárodní účastí. Možnosti se ale začínají otevírat i pro zájemce ze soukromého sektoru. Třeba takový satelit bude moci na oběžnou dráhu Země vyslat prakticky každý, kdo na něj bude mít peníze. Vesmírné právo na tento nový trend nepamatuje. To by však z hlediska bezpečnosti mohlo do budoucna znamenat větší než malé množství potíží.