Hledání mimozemského života patří dlouhodobě mezi nejpřitažlivější témata. Háček je v tom, že o vzniku a rozvoji života, inteligence a technicky založených civilizací stále nevíme všechno. Kolik je Zemi podobných planet? Povstává život za příhodných podmínek zákonitě, nebo je pravděpodobnost jeho vzniku extrémně nízká? Jak dlouho si různé planety udržují příznivé prostředí?

Trpasličí planeta Pluto se už od loňského léta nachází "v záři reflektorů". Kromě fascinující geologie jejího povrchu se v průběžných výsledcích z dat sondy New Horizons objevují i informace týkající se jeho vnitřní struktury. Mělo Pluto v minulosti podpovrchový oceán kapalné vody? A mohl se udržet až do současnosti?

Amerika před třiceti lety přišla o iluzi, že raketoplány jsou nezničitelné. Chlouba její techniky skončila na dně oceánu – stejně jako "nepotopitelný" Titanic. 

Známý americký astronom a popularizátor vědy Carl Sagan prohlásil, že kdyby byli lidé jedinou inteligentní formou života ve vesmíru, bylo by to plýtvání místem. Stačí se podívat na noční nebe poseté tisíci hvězd a musíme mu dát za pravdu. Úplně jinou otázkou ovšem je, kolik vesmírných civilizací můžeme nalézt v našem kosmickém okolí. 

Z bahna australského vysušeného jezera Eyre vyhrabal britský vědec Phil Bland meteorit starý zhruba 4,5 miliardy let. A nemohl to načasovat lépe. Jen několik dní poté prudké deště smazaly jakékoli stopy po jeho přítomnosti. 

Vědci si rádi hrají a promýšlejí všechny možné i nemožné eventuality. Jen najít vhodnou příležitost. S nejrůznějšími šílenými spekulacemi se tak nejčastěji setkáme v souvislosti s vědeckofantastickými trháky. V létě jsme se mohli poučit o dinosaurech, na podzim o kolonizaci Marsu a teď se na řadu dostává zlatý grál všech kinematografických nadšenců – Hvězdné války.