Vesmír

Víc než dva roky po svém startu z Kennedyho kosmického střediska kosmická sonda OSIRIS-REx dorazila k vzdálenému asteroidu 101955 Bennu. Stalo se tak v pondělí večer našeho času. Bennu obíhá na dráze podobné té pozemské, jeho blízkost naší planetě by tak mohla napovědět i leccos o tom, z jakých materiálů vznikal i náš domov. Mise je o to významnější, že OSIRIS-REx nám z Bennu za pět let přiveze i vzorek místní půdy!

K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila.

Šance, že se ve vesmíru náhodně potkají a vzájemně zkontaktují dvě civilizace, byť jsou obě schopny pozorovat a zkoumat okolní vesmír, je poměrně malá. Dva vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) však nedávno v magazínu The Astrophysical Journal aspoň teoreticky analyzovali způsob, jakým může jedna civilizace zviditelnit svoji přítomnost ve vesmíru a celkem pravděpodobně tak na sebe upozornit případné okolní pozorovatele, tedy ostatní civilizace v blízkém okolí. 

Přesně ve 20.47 v pondělí dosedla na povrch Rudé planety americká sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Signál o pozorně sledovaném přistání na Zemi doputoval o sedm minut později – a řídící středisko v kalifornském JPL mělo důvod k oslavám! InSight by příští dva roky měl studovat zejména marťanskou geologii s cílem odhalit více o minulosti (nejen) čtvrté planety.

Kde se na Zemi vzala voda? Na tuto otázku hledají vědci odpověď minimálně od okamžiku, kdy byla právě voda identifikována jako ten nejzásadnější komponent pro existenci života. Nový teoretický model při hledání zdrojů vody spojuje dvě dosavadní teze do jedné, a řeší tak celou řadu problémů – navíc lze jeho závěry vztáhnout nejenom na Zemi, ale i na světy ležící podstatně dál.

Nacházejí se poblíž Země dva rozměrné "satelity", aniž bychom si jich doposud všimli? Zdá se, že ano – nejde však o pevná tělesa, nýbrž prachová mračna. Po více než půl století jejich existence astronomům unikala, nyní je však snad s konečnou platností objevil tým maďarských astronomů. Otevírá se tak nová možnost pro vědecké studium jiných světů, ale i riziko pro budoucí kosmické mise.