Dáreček pro posádku

Nejprve chladná řeč údajů: Crew Dragon v rámci své dnešní mise Demo 1 provedl bezchybný start na ramenou nosiče Falcon 9 Block 5. Let proběhl úspěšně včetně tradičního úspěšného přistání prvního raketového stupně na mořské plošině. Let probíhal  natolik podle plánu, že vlastně není o čem psát - další zajímavý milník nastane až v neděli ráno, kdy se má modul setkat s Mezinárodní vesmírnou stanicí.

Nebude to první připojení soukromé lodi ke stanici, i sama SpaceX sem již několik let vysílá zásobovací lodě. Přesto to bude významná ilustrace technologií, které by měly již v létě vynést do kosmu i první posádku. Užitným nákladem mise Demo 1 je tak zatím jenom několik dárků pro posádku a také figurína pojmenovaná Ripley v narážce na filmovou sérii Vetřelec. Ripley však (krom typického Muskova divadla pro novináře a fanoušky) nebyla jen mrtvá váha, sbírala také telemetrii, která bude sloužit pro vyhodnocení letu z pohledu posádky.

Crew Dragon Demo 1 | zdroj: SpaceX

Po odpojení od Mezinárodní kosmické stanice mise Demo 1 skončí ve vodách Atlantiku. Kabina se má při návratu snést do moře na padácích. Crew Dragon byl vyvíjen i pro motorické přistání. Agentura NASA, který vývoj a mise z části platí, však nechtěla riskovat a vyžádala si raději využití tradiční, ale ověřené technologie. Modul vyloví plavidlo GO Searcher, které bylo připravené u pobřeží také v případě selhání dnešního startu - při něm by došlo na test únikového systému. Vzhledem k bezproblémovému letu však bude SpaceX svůj únikový systém muset vyzkoušet při plánovaném suborbitálním letu. Teprve poté, v červenci 2019, má dojít i na první let s posádkou.

Start přenášel a česky komentoval i server Kosmonautix zde

Návrat do kosmu

Dnešní start je tak důležitým krokem k tomu, aby americký kosmický program znovu získal schopnost vlastního vypouštění astronautů. Od roku 2011 a konce programu raketoplánů byla absence vlastní lodi vysmívanou Achillovou patou NASA. Astronauti na palubu Mezinárodní vesmírné stanice sice létali na palubě ruských lodí Sojuz, tím spíše ale podobná situace v USA vyvolávala emoce. Není to však poprvé, co si Amerika prožila podobnou éru - poslední mise lodi Apollo v rámci letu Apollo-Sojuz proběhla v roce 1975, a raketoplány letěly k nebi až o šest let později.

Již brzy mají dokonce americké posádky létat nikoliv v jedné, ale hned třech nových lodích. Krom Crew Dragon od SpaceX mají k Mezinárodní vesmírné stanici létat i moduly CST-100 Starliner od firmy Boeing. Také na její pilotovaný let by mělo dojít ještě letos v létě. NASA sama vyvíjí i vlastní loď Orion, která je určena zejména pro lety hlouběji do vesmíru. Její první pilotovaný let má však přijít až v roce 2023. Tou dobou Musk plánuje nabídnout NASA vlastní rozměrnější kosmickou loď Starship.

Neméně podstatný, a pro další státy inspirativní, je však i znovupoužitelný koncept Crew Dragon. Loď má být opakovaně použitelná stejně jako první stupeň své nosné rakety Falcon 9. Nedávno uběhly tři roky od prvního přistání Falconu 9, a od té doby jeho úspěch změnil plány agentur po celém světě. Podobnou "částečnou znovupoužitelností" se sice pyšnily opět i raketoplány. Zdá se však, že Muskův model, na rozdíl od nich, skutečně šetří peníze a snižuje cenu letu.

Ačkoliv se tedy "opravdového" milníku dočkáme až v červenci při prvním letu s posádkou, dnešní start byl důležitým mezistupněm k naplnění snu, který mají kosmické agentury nejméně od poloviny 70. let! Doufejme tedy, že tentokrát bude úspěšnější. 

EDIT 8. března: Modul se nakonec nejenže úspěšně spojil s ISS, ale v pátek 8. 3. také úspěšně přistál zpátky na Zemi. Pilotní mise Crew Dragon tak byla stoprocentně úspěšná.