Vesmír

Jules Verne i Karel Zeman by měli jistě radost. Lidstvo se prostřednictvím sondy Rosetta a jejího výzkumného modulu Philae chystá přistát na kometě – a vědci konečně ví, kam modul posadit.

Pokud v pátek na noční obloze uvidítě obzvlášť výjimečnou polární záři, znamená to dvě věci: jednak se evidentně pohybujete v severnějších nebo jižnějších oblastech, k čemuž vám gratulujeme, ale především půjde o signál, že k Zemi dorazil výron hmoty ze včerejší mohutné sluneční erupce.

Obliba záběrů, pořizovaných kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici, je pochopitelná – takový výhled si o zaznamenání prostě říká. Nové časosběrné video vás ale díky Ultra HD rozlišení přenese na oběžnou dráhu jako nikdy dřív.

Poslední dva roky sbírá marsovskou slávu především sonda Curiosity a je to sláva jistě zasloužená. Nelze ale zapomínat na druhého robotického dříče, který ani deset let po přistání neustává ve výzkumu rudé planety.

Zatímco špioni vystačí s laserovými mikrofony a vibrujícím sklem, astronomové mají vzdálené špehování podstatně složitější. Systém prstenců, obepínající nejfotogeničtější planetu sluneční soustavy, jim ale nově poskytl nástroj, jak zkoumat její útroby.

Hloupá otázka, říkáte si. Copak jde k našemu věrnému souputníkovi přičichnout? Budoucím kosmonautům to rozhodně nedoporučujeme zkoušet. Ale ve skutečnosti není čichání k Měsíci žádná věda a dokonce k tomu nepotřebujete čichohled z Futuramy!