Poprvé můžete vidět, jak mozek likviduje mrtvé buňky

7. 7. 2020 – 19:59 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Poprvé můžete vidět, jak mozek likviduje mrtvé buňky
Likvidace neuronu zaznamenaná experty z Yale | zdroj: Yale University

Výzkumníci poprvé pozorovali, jak funguje biologická likvidace odpadu v mozku. Můžete se na to podívat ve videu.

Samočistící procesy v mozku jsou známé už dlouho. Náš organismus je schopen z mozkových tkání vyloučit nejen odumřelé nervové buňky, tedy neurony, ale také molekuly plné toxických látek.

Nepřímo pozorované důkazy této aktivity zatím nepostačují na to, abychom zcela pochopili očistnou funkci mozku. O kus dál však naše poznání posunul tým neurologů z Yaleovy univerzity v americkém Connecticutu.

Cesta do nitra hlodavcovy duše

Výzkumníci pomocí nové metody 2Phatal, při které je orgán osvětlován laserem, poprvé vizuálně zaznamenali, jak se mozek zbavuje mrtvých neuronů. Tento proces zaznamenali u myší. Lze ale očekávat, že u lidí funguje stejně.

Pozorování (viz video) prokázalo, že tři typy gliových buněk (podpůrné buňky neuronů) – mikroglie, astrocyty a buňky NG2 – jsou zapojeny do koordinovaného odstraňování buněk. Mikroglie pohltí odumřelý neuron a jeho hlavní větve (dendrity), zatímco astrocyty se zaměří na odstranění menších spojovacích dendritů. NG2 je hlídač, který zabraňuje šíření zbytků mrtvých buněk.

zdroj: YouTube

Pro mozek je důležité, aby se v něm nešířily mrtvé zbytky buněk k dalším neuronům. Mohlo by to vyvolávat toxicitu.

Pozorování tance mikroglií ukázalo, že pokud jeden typ zmíněného tria z nějakého důvodu nebyl přítomný v očistě, jeho roli převzaly buňky jiného typu. To naznačuje, že mezi různými druhy podpůrných buněk existuje nějaký druh komunikace, patrně chemického rázu, takže buňky si "můžou říct", kdo na party chybí, a tomu přizpůsobit organizaci akce.

Zastavíme degeneraci mozku?

Pozoruhodné bylo zjištění, že mozky starších hlodavců jsou v této samoočistné aktivitě méně efektivní než mozky hlodavců mladších. To samozřejmě není překvapivé, protože organismus stárne, mnoho jeho procesů se zhoršuje a na jeho konci může být demence. Je to však další poznatek do skládanky, která zobrazí, co na buněčné úrovni stárnutí znamená.

"Buněčná smrt je v mozku lidí postižených nějakých druhem choroby častá. Porozumění tomuto procesu by tak mohlo přinést informace o tom, jak probíhá eliminace mrtvých buněk v mozku obětí mrtvice i běžných zranění," sdělila vedoucí studie Eyiyemisi Damisahová, profesorka neurochirurgie z Yaleovy univerzity.

profimedia-0223211414 Umělecké zobrazení neuronů, klíčové složky našeho mozku, na pozadí lidského mozku. | zdroj: Profimedia.cz

Pokud půjdou další studie hlouběji v pátrání po příčinách nižší účinnosti mozku, může to přinést i metody, jak ji u starých lidí navýšit.

Mozek je to, kde je ukryto naše já. Čím více tak budeme schopni zpomalit, zastavit či snad jednou dokonce obrátit mozkovou degeneraci, tím déle budeme schopni žít produktivní život.

Studie byla publikována v žurnálu Science Advances.

Nejnovější články