Koronavirová varianta omikron se rozšířila po Evropě i v Česku rychlostí blesku. Příliš velké znepokojení ale nevyvolává, protože jen výjimečně vede k těžkému covidu a také její smrtnost je nízká.

Proto vzbuzovala naděje, že bude poslední masivní vlnou viru SARS-CoV-2, která poslouží k imunizaci dosud neočkovaných a udělá tečku za dva roky trvající pandemií.

Z tečky však může být dvojtečka. Nové poznatky naznačují, že mírný nebo bezpříznakový průběh nákazy omikronem nevybudí v organismu imunitní odpověď dostatečně silnou na to, aby chránila před další nákazou omikronem, ale i deltou.

Tento pesimistický závěr vyplývá ze studie vědeckého týmu Kalifornské univerzity v San Francisku publikované na odborném webu medrXiv pod názvem „Neutralizační imunita u průlomových infekcí způsobených variantami SARS-CoV-2 omikron a delta“.

Nedrtí ani nechrání

Tvorba neutralizačních protilátek během nákazy omikronem je úzce spojena se závažností průběhu infekce.

Mírnější forma omikronu může způsobit, že ti, kteří se z něj zotaví, budou stále zranitelní vůči existujícímu viru a budoucím (případně minulým) variantám, upozorňují výzkumníci. Jejich analýza zjistila, že ochrana přirozenou infekcí omikronem je asi třetinová ve srovnání s posilovací dávkou vakcíny.

„Naše výsledky naznačují, že imunita vyvolaná omikronem nemusí být dostatečná k tomu, aby zabránila příští infekci z jiné více patogenní varianty, která se může objevit,“ píše se ve studii, která dosud nebyla recenzována. Její závěry jsou však v souladu s poznatkem, že omikronovou vlnu pohání opakované infekce.

„Omikron je jako imunogen (látka vyvolávající imunitní reakci) dost mizerný. Tvorbu protilátek stimuluje poměrně málo a reinfekce i během jednoho měsíce nejsou výjimkou (což dříve byly),“ píše v reakci na studii buněčný biolog Adam Obr, člen iniciativy Sníh, která sdružuje lékaře usilující o zmírnění dopadů pandemie koronaviru SARS-CoV-2.

„Navíc to bohužel vypadá, že omikron nestimuluje vůbec tvorbu ochranných protilátek proti deltě (což dříve vypadalo, že by mohl). To znamená, že delta by se časem (po vyvanutí delta-specifické imunity) mohla objevit po boku omikronu,“ varuje Obr na facebookové stránce iniciativy Sníh.

K tomu biolog dodává: „Pokud tomu tak bude, očkování má ještě větší smysl, než ochrana proti omikronu – a to udržet imunitu proti deltě.“

Další člen iniciativy Sníh, biolog a imunolog Zdeněk Hel, připomíná, že vakcíny poskytují ochranu nejen proti deltě, ale i proti omikronu. Na svém twitterovém účtu upozorňuje na data ze studie, kterou vedl profesor molekulární medicíny Eric Jeffrey Topol.

Současné vakcíny fungují i proti variantě omikron. 3 dávky očkování poskytují:

~ 45-50 % ochranu proti infekci
~ 85-90 % ochranu proti nutnosti hospitalizace
~ 90-95 % ochranu proti umrtí.

Předběžná data, která máme doposud k dispozici,jsou shrnuta zde:https://t.co/EeDynG7a4X

— Zdenek Hel (@HelZdenek) February 1, 2022

Uvidíme dvouhrbého velblouda?

Z výzkumu expertů Harvardovy univerzity, publikovaného nedávno v odborném časopisu Science, vyplývá, že virus SARS-CoV-2 má pořád prostor pro genetický vývoj a může vytvořit velký počet únikových mutací, které se dokážou vyhýbat protilátkám, a přitom si zachovají schopnost vstupovat do lidských buněk.

„Velká přizpůsobivost ve struktuře, kterou jsme viděli u hrotového proteinu SARS-CoV-2, naznačuje, že omikronem nejspíš příběh tohoto viru neskončí,“ cituje magazín The Harvard Gazette hlavního autora studie, mikrobiologa Jonathana Abrahama.

Graf, který ukazuje počet zaznamenaných případů koronaviru v nynější vlně infekcí v přepočtu na milion obyvatel v Česku a v Dánsku a Švédsku, kde je omikron nejrozšířenější. Omikron postupuje za západu na východ, takže Česko je zatím na vzestupné trajektorii. Analytici z týmu výrobce PCR testů Diana Biotechnologies předpokládají, že nových případů za den je v Česku mnohem víc, než testy zachycují, a to přes sto tisíc. | zdroj: Our World in Data Graf zvětšíte rozkliknutím.

Ze zmíněné studie výzkumníků z Kalifornské univerzity se dá usuzovat, že lehčí nákaza omikronem nebude chránit ani před jeho „příbuzným“ – koronavirovou variantou BA.2, která převládá v Dánsku a Švédsku a která se už objevila také v Česku.

První poznatky naznačují, že je až 1,5krát nakažlivější než omikron. Nezpůsobuje však závažnější průběh covidu.

Egon Ozer, odborník na infekční choroby ze Severozápadní univerzity v Chicagu k ní agentuře Reuters řekl: „Pokud předchozí infekce BA.1 (omikron) nechrání před BA.2, můžeme zažít vlnu ve tvaru dvouhrbého velblouda.“

Počty hospitalizovaných s covidem v Dánsku, Švédsku a Česku. Přes vysoký počet infekcí je v proočkovanějších skandinávských zemích hospitalizovaných méně, a to i v přepočtu na obyvatele. | zdroj: Our World in Data Graf zvětšíte rozkliknutím.