S katastrofálními požáry, záplavami a dalšími extrémními povětrnostními jevy, které provází léto na severní polokouli, se obnovil zájem o výzkum solárního geoinženýrství, tedy technologie pojmenované modifikace slunečního záření (SRM). Motivace vyzkoušet tuto nebezpečnou metodu bude s přibývajícími katastrofami způsobenými klimatem jen sílit, píše magazín Science Alert.

Někteří vědci zkoumají možnost, zda bychom tímto způsobem, tedy stmíváním naší hvězdy – Slunce, mohli zastavit globální oteplování. Myšlenka je prostá – oslabit tok slunečních paprsků, které dopadají na Zemi a ohřívají ji.

Taková strategie se dá provést například vypouštěním jemných částeček ze stratosférických balónů nebo podporou vzniku a růstu mračen. A mohli bychom toho dosáhnout rovněž clonami postavenými v kosmickém prostoru.

Glaciolog Johannes Sutter z Fyzikálního institutu Bernské univerzity se svými spolupracovníky v nové studii dospěl k závěru, že dopady takového postupu by klima nezachránily.

Kolik času si můžeme koupit?

Sutterův tým zkoumal, jaký vliv by mělo ztlumení svitu Slunce na jeden z rychle se blížících zlomových bodů změny klimatu, kterého se vědci obávají – tání antarktického ledu.

V oblasti Antarktidy teď chybí znepokojivé množství ledu, přestože tam nyní panuje zima. Znepokojivý je zejména úbytek mořského ledu, který přehrazuje západoantarktické ledovce a brání jim v sesuvu do moře.

Tání západní Antarktidy by vedlo ke zvýšení mořské hladiny o metry a všechna sladká voda v moři by mohla způsobit zhroucení oceánských proudů, které již nyní zpomalují.

„Pozorování ledových toků v západní Antarktidě naznačují, že jsme velmi blízko bodu zvratu, nebo jsme ho už překročili. V naší studii jsme proto chtěli zjistit, zda by se teoreticky dalo zhroucení ledového příkrovu zabránit pomocí řízení slunečního záření,“ cituje Science Alert Suttera.

Vědecký tým simuloval stav ledového příkrovu ve čtyřech scénářích vypuštění drobných částeček vysoko do atmosféry a ve třech scénářích dalšího vypouštění fosilních paliv.

Modelování ukázalo, že ztlumení Slunce rozprašováním milionů tun oxidu siřičitého do stratosféry by k roku 2050 mohlo ledový kolaps oddálit, ale fungovalo by pouze v kombinaci se snížením množství vypouštěných skleníkových plynů.

Pokud bychom vypouštěli emise ve stejném měřítku, geoinženýrství by se muselo stát trvalou součástí našich životů. Jinak bychom klimatickou změnu neodvrátili.

Na věčné časy (a nikdy jinak)

„Dokud budou koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vysoké, bude nejspíš nutné pokračovat v řízení slunečního záření po staletí, možná i tisíciletí,“ píší vědci ve své studii publikované v žurnálu Nature Climate Change.

Pokud bychom se zatmavováním přestali, mohli bychom vyvolat klimatický šok a prudký nárůst teploty.

Geoinženýrství může být podle autorů studie způsobem, jak si koupit čas, nemůže se s ním ale počítat jako s jediným spásným řešením. Bez výrazného omezení spalování fosilu nebude stačit k tomu, abychom na Zemi zachovali současné klima, v němž se náš druh a naše civilizace vyvinuly.

„Naše simulace ukazují, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit dlouhodobému kolapsu západoantarktického ledového příkrovu, je rychlá dekarbonizace,“ zdůrazňuje glaciolog Johannes Sutter.

---------------------------------------

Před zaváděním technologií, které by zpomalily globální oteplování pomocí tlumení Slunce varuje Komise pro překračování klimatických limitů. Výzkum a experimenty v této oblasti by podle jejího usnesení měly pokračovat pouze pod mezinárodním dohledem a v jurisdikcích se silnými environmentálními zárukami.