Ať už jde o potápění do hlubin oceánu nebo let na hranici vesmíru, rizika spojená s extrémní turistikou neodrazují miliardáře a další privilegované jedince od toho, aby se vydali na cestu do drsného prostředí. Po tragédii na palubě ponorného plavidla Titan by však měli ti, kteří plánují návštěvu vesmíru v rostoucím komerčním průmyslu, konečně vystřízlivět, píše magazín Gizmodo.

Smutný osud pěti lidí na palubě batyskafu Titan upozornil na to, co je často považováno za lehkovážné cesty, při nichž náklady a riziko převažují nad účelem.

Titan, který patřil soukromé firmě OceanGate, byl z části postaven v Marshallově středisku vesmírných letů NASA v Alabamě. Batyskaf byl vytvořen s použitím uhlíkových vláken určených pro letecký průmysl. Výroba ponorky měla NASA pomoci získat více informací o tom, jak vytvořit kosmické lodě, které vydrží extrémní úroveň tlaku.

Trosky Titanu. Plášť z uhlíkových vláken praskl jako talíř z porcelánu. | zdroj: Profimedia

To ale není jediná paralela podmořské a kosmické turistiky, jak si povšiml web Gizmodo. Další podobností je fungování OceanGate jako společnosti zaměřené na movité klienty, kterým za vysokou sumu zajistí neopakovatelný zážitek návštěvy podmořského vraku. (Jedním z miliardářů na palubě Titanu byl Hamish Harding, který se již před tím vydal na hranici vesmíru na palubě rakety New Shepard společnosti Blue Origin.)

Gizmodo upozorňuje na opomíjené riziko spojené s takovým typem turistiky: Aby její poskytovatelé mohli nabízet své služby, musejí na rozdíl od státních agentur volit levnější technická řešení. A to může v důsledku znamenat nižší bezpečí.

Vábnička pro miliardáře, dobrodruhy i vědce

V současnosti existují tři dopravci nabízející vesmírnou turistiku – společnosti Virgin Galactic a Blue Origin, které umožňují za 450 000 a 250 000 dolarů dorazit k hranici kosmického prostoru, a společnost SpaceX nabízející (přes zprostředkovatele jako Inspiration4 a Axiom) za výrazně vyšší sumy skutečný pobyt na oběžné dráze.

„Exkluzivita těchto cest není synonymem bezpečnosti,“ varuje Gizmodo. „Jak ukázal nedávný incident Blue Origin, kdy se nouzově oddělila kabina od rakety, ani letenka za 250 000 dolarů nezaručuje bezproblémový let. (…) A v roce 2014 havarovala loď SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic. Zemřel jeden z pilotů a druhý byl vážně zraněn,“ upozorňuje magazín.

Na všichni pasažéři v letech těchto společností jsou miliardáři dychtící po zážitcích. Při svém prvním komerčním ledu na konci letošního června vynesla loď Virgin Galactic k hranici kosmického prostoru tři italské výzkumníky, kteří během letu testovali senzory měřící stav lidského těla i své vlastní reakce.

Také orbitální lety si kladou za cíl vynést jak „skutečné“ turisty, tak výzkumníky ze zemí bez vlastního kosmického programu. Český „astronaut v záloze“ Aleš Svoboda by se tak například mohl zúčastnit se soukromé mise společnosti Axiom, během níž by se věnoval vědecké činnosti.

Ať už ale soukromé společnosti vynášejí miliardáře či vědce, na které se nedostane ve státních kosmických programech, na všechny se však vztahují menší nároky než na skutečné astronauty.

Za vlastní miliony a na vlastní riziko

Vesmír je pro člověka nebezpečným místem. Je znepokojivé, že si dychtiví cestující nejsou plně vědomi rizik. Podobně jako v případě zřeknutí se práv, které podepsali cestující na palubě lodi Titan společnosti OceanGate, i vesmírní turisté musí před nástupem do komerční kosmické lodi podepsat souhlas s tím, že letí na vlastní nebezpečí.

„Odvětví vesmírné turistiky je zatím relativně nové a neexistuje téměř žádná jeho regulace. Licence pro komerční cesty do vesmíru vydává americký Federální úřad pro letectví. Tím ale jeho role končí, obejde se to bez dalších pokynů týkajících se bezpečnosti posádky na palubě,“ informuje Gizmodo.

Pravidla pro soukromé dopravce jsou podstatně volnější. Série smrtelných nehod by však v případě zmíněných společností nabízejících extrémní zážitky ve vesmíru nebo v hlubinách oceánu zřejmě vedla k odlivu zákazníků. To by zároveň vedlo k oslabení zájmu veřejnosti o kosmické lety. Nebylo by však namístě takovému vývoji předejít?

„Začíná být jasné, že odvětví vesmírné turistiky naléhavě potřebuje regulaci. Kromě toho možná bohatí potřebují připomenout, že vesmír je extrémní prostředí, které nelze brát na lehkou váhu, stejně jako dno oceánu,“ připomíná magazín Gizmodo.

Fiktivní vesmírný turista hledí na Zemi z oběžné dráhy. | zdroj: Profimedia