V únoru 1951 sdělili lékaři v nemocnici Johnse Hopkinse v americkém Marylandu jednatřicetileté Afroameričance Henriettě Lacksové zdrcující diagnózu: Máte pokročilou rakovinu děložního čípku.

Osm měsíců nato žena zemřela. Zanechala po sobě pět dětí, aniž by tušila, že bude mít globální význam pro medicínu, píše se v encyklopedii Britannica.

Lékaři jí během diagnózy v nemocnici odebrali z děložního čípku několik vzorků rakovinné tkáně. Buněčný biolog George Otto Gey, který je zkoumal, si přitom povšiml, že její buňky dokážou to, co předtím nikdo neviděl. Zůstávaly mimo tělo naživu. Dokonce rostly a dělily se.

Obvykle buňky při každém dělení přicházejí o část DNA, až se nakonec dělit nemohou a zanikají. DNA HeLa buněk se ale nezkracuje. Proto jsou vlastně nesmrtelné.

Nejslavnější buňky od zapomenuté dárkyně

Do doby, než byly objeveny, znali vědci pouze buňky, které v laboratoři přežívaly několik dnů. Díky Lacksové se však dostali k buňkám, které mají neomezenou „životnost“.

George Gey je pojmenoval HeLa. Dodnes se množí a kultivují v laboratořích po celém světě včetně Česka. Vědci vytvořili více než 60 milionů tun HeLa buněk a použili je v nejméně 70 tisících výzkumech. Autoři některých těchto výzkumů byli oceněni Nobelovou cenou.

Přínos HeLa buněk pro medicínu a vědu je nedozírný. Pomohly při vývoji vakcín proti covidu nebo proti dětské obrně, při výzkumu rakoviny a AIDS i vývoji umělého oplodnění. Byly vyslány do vesmíru, kde pomohly vyjasnit otázku, zda lidská tkáň je schopna zvládnout stav mikrogravitace, upozorňuje Smithsonian Magazine.

Buňky HeLa na kolorovaném snímku z elektronového mikroskopu. | zdroj: Profimedia

Lacksová nemohla mít tušení, k čemu její buňky jednou budou sloužit. Jenže ani její děti dlouho nevěděly, že jedny z nejdůležitějších buněk pro medicínu pocházejí z těla jejich matky.

A tak zatímco lékařské společnosti vydělávaly miliardy dolarů na výrobě a kultivaci buněk, potomci Lacksové žili v chudobě a nemohli si dovolit zdravotní pojištění.

To se teď změnilo.

Obhájce občanských práv Ben Crump, který v roce 2021 podal jménem pozůstalých po Lacksové žalobu, před několika dny oznámil, že rodina uzavřela důvěrnou dohodu s Thermo Fisher Scientific. Tato firma kultivované buňky „HeLa“ prodávala. Součásti oznámené dohody je finanční vyrovnání, informuje agentura Reuters.

Odškodnění po 72 letech

Rodina se o úloze buněk HeLa dozvěděla až v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy jejím členům lékaři odebrali krev, aby rozpoznali kontaminované HeLa buňky, kterých se tehdy objevilo velké množství. Odběr vysvětlili vyšetřením zjišťujícím náchylnost k rakovině.

Teprve v roce 2010, kdy vyšla kniha investigativní novinářky Rebeky Sklootové The Immortal Life of Henrietta Lacks (Nesmrtelný život Henrietty Lacksové) pochopili potomci význam buněk odebraných z těla jejich matky a najali si právníky.

V roce 2013 zveřejnila Evropská laboratoř molekulární biologie v Heidelbergu kompletní genom HeLa buněk. Tím odhalila i genetickou totožnost Henrietiných potomků – tedy důvěrnou informaci. Bez jejich vědomí.

Právníci se postarali o to, aby genom byl stažen z internetu. Zřídila se také komise, která uděluje povolení o přístupu k HeLa genomu. Zasedají v ní i Lacksové potomci.

Nyní se tito potomci dočkali také odškodnění, byť firmě Thermo Fisher Scientific nebylo prokázáno neoprávněné obohacení.

V bezejmenném hrobě

„Zacházeli s ní jako se vzorkem, jako s laboratorní krysou,“ řekla v roce 2021 vnučka Kimberly Lacksová a odběr buněk popsala jako krádež a rasistický čin.

Bylo to nefér. V padesátých letech minulého století nebylo povinností ani zvykem žádat o souhlas s odběrem buněčného štěpu. Neexistovala ani pravidla pro jejich anonymizaci. Kdyby však vědci, jakým byl George Gey, nesbírali, nezkoumali a nekultivovali buňky od pacientů, chyběly by některé léky nebo vakcíny.

A rasistický čin? Nemocnice Johnse Hopkinse byla v Baltimoru jediná, která počátkem padesátých let minulého století léčila i černošské pacienty.

Od té doby legislativa pokročila, stejně jako medicína. Vědci už nesmrtelnou linii lidských buněk dokážou vyrobit. Ale potřebují na to drahou technologii. Objednat si linii z tkáňové buňky je rychlejší a především levnější. Existuje jich už víc druhů, buňky HeLa nejsou jediné.

HeLa buňky nebyly nikdy licencovány, nemocnice Johnse Hopkinse je poskytla laboratořím zdarma. Později byly prodávány, jejich cena však byla nízká. Před deseti lety stála zkumavka buněk kolem 280 dolarů.

Pozoruhodný na celém příběhu je také fakt, že až do roku 2010 spočívala Henrietta Lacksová v neoznačeném hrobu. Náhrobku se nedočkala od potomků. Před třinácti lety – poté, co si přečetl knihu Rebeky Sklootové, ho objednal a zaplatil doktor Roland Pattillo z Morehousovy lékařské fakulty v Atlantě.

Má tvar knihy, ve které se píše: Henrietta Lacksová, 1. srpna 1920 – 4. října 1951. Na láskyplnou památku fenomenální ženy, manželky a matky, která zasáhla do životů mnoha lidí.