Jen kousek od německého pobřeží leží ostrov Riems, kde se nacházejí ti nejmenší, ale zároveň nejstrašnější protivníci lidí – viry moru, eboly, vztekliny a dalších obávaných nemocí.

Patogeny pod zámkem

Tento kus půdy ve tvaru bumerangu na jihozápadě Greifswaldského zálivu v oblasti mělkého pobřeží Baltského moře je znám jako „morový ostrov“, připomíná vědecký časopis IFL Science. Sídlí tam Institut Friedricha Loefflera, jedno z 59 zařízení po celém světě, které má povolení experimentovat s těmi nejnebezpečnějšími patogeny.

Pracovníci institutu otevírají bezpečnostní dveře do laboratoře. | zdroj: Profimedia

Unikátní je však zejména tím, že patří mezi pouhé tři laboratoře, které mohou provádět výzkum zoonotických onemocnění. To jsou nemoci přenášející se z jednoho živočišného druhu na jiný. Vědci na Riemsu zkoumají, jak se virus v těle zvířete šíří a rozmnožuje a snaží se přijít na to, jak nákaze předejít.

Na světě jsou už jen dvě další zařízení, která mohou takové experimenty provádět, a to v Kanadě a v Austrálii.

Ostrov Riems je střežen jako vojenská základna. Veřejnosti je nepřístupný a zaměstnanci se na něj dostanou jen po mostě.

Jakmile vstoupí do budov s nejvyšším stupněm ostrahy, musí se pracovníci dezinfikovat a obléknout si HAZMAT – celotělový ochranný oblek, do něhož je přiváděn filtrovaný vzduch hadicí.

Místo, odkud nemůže vycházet vzduch

Ústav pro výzkum virů na ostrově Riems patří k největším i nejstarším ve světě. Založil ho bakteriolog Friedrich Loeffler v roce 1910 a původně se zaměřoval na výzkum slintavky a kulhavky, infekčního virového onemocnění, které postihuje skot a další hospodářská zvířata, jako jsou ovce, kozy a prasata.

Od té doby ústav oblast svého výzkumu rozšířil. V současnosti v něm vědci experimentují s viry, které způsobují africký mor prasat, ebolu, nipah, Q horečku, vzteklinu, bovinní spongiformní encefalopatii, katarální horečku ale také koronavirus SARS-CoV-2, virus vyvolávající nemoc covid-19.

Jedno z telat, infikovaných na ostrově Reims při výzkumu nemocí šílených krav (BSE). | zdroj: Profimedia

Budova, ve které výzkumníci pracují, je před vnějším světem kompletně uzavřena a udržuje se v ní podtlak, aby vzduch proudil jen dovnitř, ne ven. Voda a vzduch, které z budovy vycházejí, procházejí přísnou sterilizací a filtrací.

„Práce v takové laboratoři může vypadat nebezpečně, je ale nesmírně důležitá. Je důležité rozumět tomu, co stojí za přenosem viru ze zvířete na člověka. Snižuje se tím riziko, že nás překvapí další nebezpečné pandemie,“ cituje časopis IFL science profesora Thomase Mettenleitera.

Ruská pohádka o biologických zbraních

Vědecké projekty Institutu Friedricha Loefflera však dostaly úplně jiný účel, jakmile se ocitly v hledáčku sovětských propagandistů. Ti vytvořili falešný příběh o biologických zbraních na Ukrajině. 

Bezpečnostní dveře, za kterými jsou ty nejsmrtelnější patogeny. | zdroj: Profimedia

V něj se změnil výzkum netopýrů a jejich parazitů. Při něm vědci z Institutu experimentální a klinické veterinární medicíny v Charkově shromáždili 140 blech, klíšťat a much odebraných z netopýrů odchycených na východě Ukrajiny. Parazity topili v etanolu a postupně odesílali do veterinárního ústavu Institutu Friedricha Loefflera.

Vznikla z toho „pohádka“ jak NATO s Ukrajinci chystalo biologické zbraně proti Rusku, kterou uvádí na pravou míru časopis Science.