1. Lunární závod

Za nejvýznamnější událost v kosmonautice za rok 2019 pokládáme šňůru misí na Měsíc, anebo projektů, které s takovými lety souvisejí.

Na počátku roku poprvé přistála čínská sonda Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce. Poté selhaly při přistání jak izraelská (soukromá), tak indická sonda.

Americká NASA ale pod tlakem vlády Donalda Trumpa potvrdila, že se chce do roku 2024 na Měsíc vrátit s astronauty. Nevylučuje přitom, že k takovému comebacku použije raketu Starship z dílny SpaceX Elona Muska.

Umělecká ilustrace lodi Starship | zdroj: SpaceX

Američané na Měsíci poprvé přistáli už před půlstoletím, 21. července 1969, naposled koncem roku 1972. Trump dává najevo, že se musí na Lunu vrátit dřív, než tam dorazí Číňané nebo Rusové. America First! má platit také na Měsíci.

Že by nové vesmírné závody? Měsíc je každopádně v zájmu nejen kosmických agentur, ale i vojenských plánovačů a zájemců o kosmickou těžbu. Právě to by mohlo naznačovat, že lidstvo se ve dvacátých letech na Měsíc nejenom fyzicky vrátí, ale také tam zůstane.

Měsíc by mohl být "loděnicí" pro další cesty hlouběji do sluneční soustavy, a tak by přenesl naši civilizaci do skutečného kosmického věku.

2. Starhopper poskočil

V roce 2019 pokročil vývoj Muskovy superrakety Starship.

Tato kosmická loď spolu s raketou Super Heavy představují znovupoužitelný dopravní systém navržený k přepravě posádky i nákladu nejen na orbitu Země, ale právě na Měsíc i dál – třeba na Mars.

zdroj: YouTube

Původně SpaceX letos plánovala do konce roku vyletět s prototypem Starhopper do výšky až několika desítek kilometrů. Namísto toho se dostala do výšky několika set metrů. Podíváme-li se však na vývoj nosičů z dlouhodobější perspektivy, je to přesto rapidní vývoj. Obdobná superraketa SLS z dílny NASA se kupředu dere daleko pomalejším tempem.

Pokud Musk skutečně vystartuje s plnokrevným Starshipem do konce 2020, bude to fenomenální úspěch. Byl by to ale úspěch, i kdyby se to povedlo třeba až o dva roky později.

3. Starlink rozjasnil nebe

Spornějším počinem SpaceX bylo vynesení prvních satelitů konstelace Starlink na orbitu.

Starlink by měla jednou tisíci až desetitisíci satelity zásobovat Zemi levným a rychlým internetovým připojením. Mohla by tak Elonu Muskovi přinést miliardy dolarů. První šedesátka družic Starslink, které byly vyneseny z kraje roku, však mnohé vyděsila tím, jak na krátký čas proměnila oblohu po setmění.

Starlinky utvořily "vláček" jasných objektů. Uvážíme-li, kolik tisíců satelitů plánuje SpaceX pro konstelaci vynést, ozvali se s obavami nejenom milovníci jasného nebe, ale i astronomové.

Ačkoli SpaceX chce satelity do budoucna "zatmavit", zdá se, že chceme-li překovat oběžnou dráhu pro komerční účely, neobejde se to beze změn v tom, jak nahlížíme na nebe.

4. InSight potvrdila marsotřesení

Výzkum Marsu se v roce 2019 posunul kupředu zejména díky sondě InSight. Ačkoli sonda NASA na rudé planetě přistála již v roce 2018, zajímavé bylo až její letošní potvrzení existence marsotřesení. Zvyšuje se tak šance, že planeta je stále geologicky aktivní. A to by sebou neslo naději, že na ní existují nějaké primitivní formy života.

Aktivní jádra jsou obecně významným činitelem ve vzniku planetárního života. Pravda, máme v tomto případě jenom jednu planetu na srovnání – Zemi. Těžko si však představit vznik atmosféry nebo tekuté vody na povrchu bez vulkanismu a magnetického pole (vznikající rovněž v aktivním jádře).

Selfíčko sondy InSight na Marsu | zdroj: Profimedia

Vedle InSight se činil i americký rover Curiosity. Potvrdil na Marsu přítomnost metanu, tedy plynu, který může vznikat jako produkt nebiologických procesů, tak produkt živých forem – například mikroorganismů žijících těsně pod povrchem rudé planety. 

Roky 2020 a 2021 mohou však být pro pozorovatele Marsu ještě zajímavější. Na Mars míří hned dvě sondy – jedna z dílny NASA, druhá jako společný projekt Evropy a Ruska.