Muskova superraketa má startovat dvakrát do měsíce

9. 8. 2019 – 17:58 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Muskova superraketa má startovat dvakrát do měsíce
Hypotetická vizualizace Starship z dílny fanouška AlienWannabe | zdroj: AlienWannabe/Reddit

Vývoj superrakety Elona Muska pojmenované Super Heavy Starship před dvěma týdny poskočil kupředu. Prototyp Starhopper, určený k testování motorů Raptor, si poprvé povyskočil do výšky dvaceti metrů. A za několik dnů by mohl přijít skok další.

Super Heavy Starship od společnosti SpaceX je konstruována jako opětovně použitelná raketa, kterou bude možné tankovat na oběžné dráze. Má umožnit levnou dopravu nákladu i lidí kamkoli ve Sluneční soustavě. Z předběžné zprávy NASA hodnotící možnosti nosiče vyplývají nové informace o optimálním provozu systému.

Ozvěny raketoplánů

Celá historie letů člověka do vesmíru stojí a padá na tom, jak dobré nosiče máme. Přeneseně řečeno, doposud jsme měli jakýsi perkusní dopravní systém, většina raket bylo konstruována na jedno použití.

Je to podobné, jako kdyby farmář po každé orbě pole musel pořizovat nového koně. Nejde však nutně o lenost kosmických agentur. Pokusy o znovupoužitelný dopravní prostředek existovaly. Třeba americký raketoplán.

Problém je, že raketoplán byl polovičatým řešením prakticky od počátku. Stroj měl v původních vizích NASA létat do vesmíru každé dva týdny. Nutnost vyhovět různorodým požadavků letectva, NASA, jeho rozpočtu i snahám o znovupoužitelnost vedla k řadě kompromisních řešení, která nebyla optimální. Jednou z věcí, která se například během vývoje řešila, byla možnost znovu používat hardware vyvinutý pro program Apollo.

profimedia-0460043039musk Elon Musk se svými raketami míří vysoko | zdroj: Profimedia

Jeden z prvních konceptů raketoplánu tak měl startovat na upraveném prvním stupni nosiče Saturn V, který dostal na Měsíc i Apollo 11. Raketoplán sám s palivovou nádrží měl být druhým stupněm. NASA však musela volit mezi udržením filiálek pro Apollo, a novými kontrakty pro program STS.

A tak první stupeň nahradily levnější raketové bloky, které byly později zhoubné stroji Challenger. Vyšetřování jeho nehody de facto zrušilo plánovaný vývoj nástupce první generace raketoplánů, a tak stroje zamýšlené jenom pro provoz v 80. letech, nakonec šly do důchodu na počátku dekády současné.

Jak ale každý z techniky potvrdí, fail jedné aplikace nápadu nutně neznamená, že celý nápad je špatně. Možná byla chyba v jeho implementaci a realizaci. Selhání raketoplánu nutně neznamená, že raketoplány byly špatnou ideou.

Jak už jsme napsali několikrát, vyvíjený systém Super Heavy Starship z dílny SpaceX v mnohém ohledu působí jako jakýsi "raketoplán 2.0". Nemá jít o kosmický letoun, znovupoužitelnost nápadu je ale minimálně srovnatelná s původními idejemi STS. Výsledný stroj má být navíc podobně versatilní.

Ozvěny raketoplánu jsou navíc znát i z nejnovější zprávy NASA. Ta ukázala, že SpaceX by ráda v plném provozu vypustila 24 nosičů Super Heavy Starship. Tedy ve stejné frekvenci, v jaké měly létat raketoplány.

Falcon 9 do důchodu

SpaceX si od Super Heavy Starship (což je de facto kombinace dvou systém, ale pro naše potřeby systém 1. a 2. stupně) slibuje postupné vyřazení současných Falconů 9 z provozu. Super Heavy Starship má výrazně vyšší nosnost než nynější Falcon Heavy - má unést až 100 tun na nízkou oběžnou dráhu.

Díky vyšší nosnosti by mohl být snížen počet letů. Jediná raketa by vynesla více družic než Falcon 9 a měla navíc i kapacity na vynášení nákladů momentálně určené pro Falcon Heavy.

Super Heavy Starship by kromě toho byl s to vynášet náklady nejen na oběžnou dráhu, ale i k Měsíci či Marsu. Finální cíl 24 letů do roka je momentálně samozřejmě velmi vzdálený. Loni například Falconu 9 letěl jen 19krát.

Zpráva nicméně nespecifikuje, jestli 24 letů ročně provede jediný nosič, jako se čekalo od raketoplánů. Naopak je pravděpodobné, že první dva tři roky bude minimum startů a postupně bude Super Heavy Starship vyřazovat Falcony. I pokud by Super Heavy Starship startovala poprvé do dvou let, ideových 24 startů může nastat až k roku 2030.

Výhodou Muskova vyvíjeného systému je rozhodně jeho univerzálnost. Super Heavy Starship má být schopný relativně levněji (než současné systémy) létat i s poměrně malými náklady na oběžnou dráhu, ale zároveň má systém umět létat i dále, bude-li to potřeba. To může být značnou výhodou, bude-li Super Heavy Starship skutečně tak levný, jak si SpaceX slibuje.

Prozatím to vypadá, že vzdor problémům SpaceX s jinými technologiemi (třeba nedávnými dvěma selháními Crew Dragon) má NASA stále výraznou a zvyšující se důvěru vůči nápadům SpaceX, jak změnit status quo letů. Není to ovšem překvapivé. SpaceX prokázalo schopnost prorazit s nápady, které existovaly i dříve - ale z různých důvodů nebyly doposud naplněny tak, jak jsi je mnozí představovali.

Do konce tohoto roku by Starship (jako vrchní stupeň systému) měl být s to letět na suborbitální let nad hranici atmosféry. Z pohledu roku 2019 je to skoro paradoxní tvrzení, ale něco podobného mohl umět i raketoplán o půlstoletí dříve.

Možná se tak konečně dočkáme čehosi, čím do vesmíru mohla létat už generace našich rodičů.

Nejnovější články