Vesmírné agentury Roskosmos a NASA vyšetřují, co poškodilo chladící potrubí v modulu pro převoz posádky na raketě Sojuz MS-22, která je zaparkovaná v doku stanice ISS na oběžné dráze. Minulý týden z něj náhle začala unikat chladící kapalina do vesmíru. Experti zjistili, že je proděravěné.

NASA zveřejnila dramatické záběry, na kterých je vidět, že ze zadní části rakety vystřikují bílé částice kapaliny připomínající sněhové vločky.

The Soyuz MS-22 spacecraft has been leaking apparent coolant fluid more than three hours. International Space Station managers are discussing the situation.

The cosmonauts who were preparing for tonight's spacewalk are safely back in the space station.https://t.co/2lnIsF9yec pic.twitter.com/Sbc6k8iiA2

— Spaceflight Now (@SpaceflightNow) December 15, 2022

Server Space píše, že experti vyloučili zásah částicí z meteorického roje Geminid, které se hojně snášely na Zemi 14. prosince. Den nato zaznamenala posádka ISS únik paliva. Jenže dráha vesmírné stanice trajektorii roje nekřížila.

Ve hře jsou ještě tři možnosti: Závada na potrubí, anebo jeho proražení vesmírným smetím či mikrometeoroidem.

„Jakýkoli objekt, schopný vytvořit tak malou díru na potrubí, měří zhruba 0,8 milimetru v průměru. Je tedy příliš malý na to, abychom jej mohli sledovat ze Země,“ cituje server Space manažera americké části ISS Joela Montalbana.

Experti z Roskosmosu a NASA analyzují poškození a zvažují, zda pro astronauta Franka Rubia a kosmonauty Sergej Prokopjeva a Dmitrije Petelina vyšlou záchrannou raketu. Byla by to první operace svého druhu.

Jak se před nimi chránit?

Pokud by se potvrdil zásah ‚vesmírným projektilem‘, nebyl by to první případ tohoto druhu. Loni poškodil odpad na orbitě Země robotické rameno ISS.

Drobné částice letící vesmírem jsou nebezpečné. Experti proto zkoumají, jak vesmírné lodě před nimi chránit.

Odolnost materiálů vesmírných lodí proti mikrometeoroidům testují výzkumníci v laboratoře agentury NASA ve White Sands v americkém státě Nové Mexiko. Jejich video ze simulovaných srážek upozorňuje, jak zničující částečky v kosmu mohou být.

I když jsou jako prach, ve velké rychlosti se mohou stát zničujícím projektilem. Jejich kinetická energie může být ohromující a musí se s nimi počítat zejména při plánování meziplanetárních misí.

Pomohou testy v Novém Mexiku?

Základem testovacího zařízení ve White Sands je dělo naplněné natlakovaným plynným vodíkem, které vystřeluje kuličky putující vakuem rychlostí 6,7 kilometru za sekundu. Takto letící projektil by se (bez odporu vzduchu) dokázal dostat z Gibraltaru do Moskvy zhruba za pět minut.

Laboratoř se nyní zaměřuje na přípravu mise Mars Sample Return, která by z Marsu v příštím desetiletí přivést vzorky marsovské horniny. Účelem není sestrojit sondu tak, aby z případné srážky vyšla bez úhony, ale to, aby nebyla fatálně poškozena, anebo nebyly kontaminovány vzorky.

„Cílem je zjistit, jak naše materiály odolávají těmto nárazům, abychom se ujistili, že neztratíme ochranu našich vzorků," říká ve videu Russ Stein, vedoucí specialista NASA na návrh sondy pro misi Mars Sample Return.

Je přitom zřejmé, že z výsledků z těchto testů bude možné čerpat také při konstrukci jiných vesmírných sond a lodí.