Zvídavé vozítko slaví na Marsu tříleté výročí. Co všechno už zvládlo?

- Vesmír autor: Julie Nováková

Sonda Curiosity přesně před třemi lety, 6. srpna 2012, přistála na povrchu rudé planety v oblasti kráteru Gale. Zvídavé vozítko americké NASA od té chvíle už stačilo odkrýt celou řadu zajímavých skutečností o Marsu – a doufejme, že mnoho dalších si pro nás ještě chystá.

Autoportrét vozítka v oblasti Mojave

Autoportrét vozítka v oblasti Mojave,zdroj: NASA

Úkolem roveru Curiosity je především zkoumat marsovskou geologii, dřívější geologickou aktivitu, klimatické podmínky a možnost výskytu prostředí vhodného pro život.

Kráter Gale vypadal jako ideální místo pro výzkum – nachází se poblíž rovníku Marsu a na základě stop sedimentace, delt a dalších útvarů se předpokládalo, že se tam kdysi zřejmě nacházelo větší množství kapalné vody. Vznikl pravděpodobně v době intenzivního pozdního bombardování před 3,8 miliardami let nebo krátce poté.

Curiosity

Selfie z Marsu, složená z fotografií kamery na jednom z ramen sondy,zdroj:NASA

Curiosity přistál nedaleko úpatí centrálního vrcholku kráteru Aeolis Mons, populárně přezdívaného Mt. Sharp. Vrcholek vykazuje známky dávné sedimentace na úbočích a právě usazené horniny jsou ideální ke studiu minulých podmínek pro život a jeho možných stop.

Pozorování Curiosity skutečně ukázala, že kráter Gale kdysi hostil systém sladkovodních jezer.

Měření výskytu izotopů vzácných plynů a poměru vodíku vůči deuteriu také podpořilo hypotézu, že Mars ztratil značnou část původní atmosféry a valnou většinu vody a v minulosti měl výrazně teplejší a vlhčí klima.

Poskytlo nám i přehled o rozmanitosti hornin nacházejících se v kráteru. A co víc, na podzim 2013 rover poprvé použil svůj vrták k odebrání vzorků zpod povrchu a zjistil mimo jiné obohacení přítomných hornin vodou. Analýza navrtané horniny krom toho ukázala i výskyt látek příznivých pro vznik života.

Jasné indicie toho, zda na Marsu kdysi život existoval nebo ne, ale zatím nemáme.

Nález jednoduchých organických látek i stopových prvků potřebných pro život, jak ho známe, je však výborný začátek a zajímavý objev sám o sobě.

Obdobně zajímavý je naměřený nárůst koncentrace methanu v atmosféře v oblasti, kde Curiosity působí, z konce loňského roku. Pravděpodobným zdrojem jsou fotochemické reakce na povrchu Marsu nebo odplyňování hornin.

Během své mise Curiosity urazil bezmála 11 kilometrů a přesunul se na úpatí svahu Mt. Sharp.

Před časem zachytil přítomnost hornin s překvapivě vysokým podílem křemičitanů, které by mohly napomoci zachování složitějších organických látek.

Před několika dny navrtal formaci přezdívanou "Buckskin" a v současné době dokončuje analýzu získaného vzorku. Pak se opět přesune dál po úbočí Mt. Sharp k dalším zajímavým cílům.

pia19804_MAHLI-sol-1060-Buckskin-full

Díra vyvrtaná ve formaci "Buckskin" letos 30. července,zdroj:NASA

Původně měla mise trvat dva roky. Rover ale pracuje natolik poctivě a hladce, že byla mise prodloužena na neurčito. 

Kolečka vozítka sice vykazují sílící známky opotřebení, ale zřejmě ještě dlouhou dobu zátěž vydrží a vědecké vybavení pracuje víceméně bez problémů. Doufejme tedy, že zvídavé vozítko ještě dlouho neřekne své poslední slovo.

Tagy: curiosity NASA mise na Mars dobývání vesmíru

Zdroje: Vlastní,NASA