Tam, kde narazil na své příbuzné – potomky předchozích migračních vln pravěkých lidí – za pár tisíciletí naprosto převážil. Starší zástupce rodu Homo zřejmě většinou přímo nevybíjel. 

Z části je vytlačil, a pokud to bylo možné, tak se s nimi zkřížil a jejich populace pohltil. Nejznámější z těchto zmizelých lidských "bratranců" jsou nepochybně neandrtálci. O přesných důvodech jejich konce se vedou spory už déle než století. Podle jedné z posledních teorií by ale za jejich skonem mohl stát opravdu nečekaný faktor – šaty, respektive rozdíly mezi jejich odíváním a oděním moderních lidí.

Neandrtálci obývali stovky tisíc let rozsáhlé oblasti Evropy a západní Asie. Na rozdíl od populárních představ nešlo o žádné přihlouplé neotesance předem odsouzené k vymření. Se svým metrem šedesát, zavalitým tělem a krátkýma nohama a rukama to byla lidská linie přizpůsobená těm nejdrsnějším podmínkám. Mimochodem, jejich mozek byl v průměru objemnější než mozek moderních lidí. Přesto se před zhruba 40 000 lety jejich kapitola uzavřela.

Jak se oblékali neandertálci

Navržené důvody jejich skonu je možné rozdělit do dvou hlavních kategorií – buď za nimi stály klimatické změny, tj. příchod chladnějšího nebo teplejšího období či velkých výkyvů podmínek, nebo vstup moderního člověka.

Je zde ovšem i třetí možnost.Podle některých výzkumníků moderní člověk neandrtálce jednoduše vytlačil, a to proto, že dokázal přežít za širšího spektra podmínek a využít větší nabídku potravních zdrojů. Klíčovou roli v této lidské univerzalitě měla sehrát tvořivost a zejména schopnost šít důmyslné kožené oděvy odolávající i tomu nejtvrdšímu mrazu. S nimi mohli lidé lovit déle, účinněji a ve větších nadmořských výškách i zeměpisných šířkách.

Tato teorie sice zní přesvědčivě, ale hlavní problém se skrývá jinde. Nikdo vlastně pořádně netuší, jak se neandrtálci odívali a zda se jejich styl odlišoval od našich přímých předků. Podle některých badatelů na tom byly obě skupiny lidí zhruba stejně, podle dalších neandrtálci využívali jen jednoduché přehozy a podle posledních se dokonce neměli odívat vůbec.

S pomocí paleontologických nálezů ale naštěstí lze nahlédnout pod pokličku i této záhadě, jak nedávno dokázal tým amerických a evropských antropologů. Badatelé nejprve nashromáždili údaje o zvířecích pozůstatcích ze sídlišť obývaných neandrtálci a moderními lidmi. Tak získali hrubou představu o tom, jakou lovnou zvěř obě skupiny vyhledávaly.

Následně s pomocí údajů od dnešních přírodních etnik určili skupiny zvířat s kůží vhodnou k oděvnímu zpracování a porovnali zastoupení příslušných zvířat mezi úlovky obou skupin lidí.

O životě a smrti rozhodoval kožich

Jak v neandrtálských, tak v lidských nalezištích nalezli antropologové pozůstatky mnoha zvířat, z jejichž kůží je možné vyrábět excelentní oděvy. Nějaké odění tedy zřejmě nosily obě zkoumané skupiny. Moderní lidé ale prokazatelně častěji lovili tři skupiny savců – psovité, zajícovité a lasicovité. Ani jedna z těchto skupin není zvlášť vydatným zdrojem potravy.

Všechny tři ale poskytují velmi kvalitní a specializovanou kožešinu, která mohla výrazně vylepšit tepelně izolační vlastností lidských oděvů. Větší zastoupení těchto tří skupin mezi kořistí moderních lidí navíc s velkou dávkou jistoty opravdu reprezentuje jejich preferenci v očích lovců a ne třeba náhodné výkyvy v početnosti savců.

Oproti tomu neandrtálci nevyužívali častěji žádnou ze skupin s teplými kožichy. Zdá se tedy pravděpodobné, že moderní lidé ovládali výrobu velmi dokonalých zimních oděvů.

Této lidské schopnosti napovídá i řada dalších nepřímých důkazů. Jen z nalezišť moderních lidí jsou například známé kostěné jehly určené k sešívání kožešin. Také lidské nástroje na zpracování kůží jsou daleko důmyslnější než jejich neandrtálské obdoby.

Moderní lidé rovněž obývali vyšší zeměpisné šířky a nadmořské výšky. Některé staré lidské sošky navíc zpodobňují postavy v důmyslných členěných oděvech.

Není také bez zajímavosti, že se lidské vši zřejmě specializovaly na různé oblasti těla právě po objevení a rozšíření uzavřených oděvů. Neandrtálci oproti tomu s nejvyšší pravděpodobností využívali jen jednoduché oděvy připomínající pelerínu nebo kůže omotané kolem těla. Jak se tedy zdá, lidská inovativnost a schopnost řešit nečekané problémy nakonec porazila i evoluční adaptace neandrtálců.