Astronomové zpozorovali nejvzdálenější těleso sluneční soustavy

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Nachází se v podobné vzdálenosti jako sonda Voyager 2, nově objevená trpasličí planeta VG18 je tak i podobným rekordmanem. Jedná se totiž o doposud nejvzdálenější astronomické těleso objevené v periferii sluneční soustavy. Měření její orbity by nám mohla dodat nové poznatky při hledání stále unikající hypotetické deváté planety.

2018 VG18

2018 VG18,zdroj: Carnegie Institution For Science

Poprvé jej 10. listopadu 2018 spatřil japonský teleskop Subaru umístěný na vrcholku havajské hory Mauna Kea a operovaný týmem vědců z Carnegie Instution for Science. Ačkoliv oficiální jméno trpasličí planety zní 2018 VG18, dle astronomů (a novinářů) se pro ni vžila méně seriózní přezdívka "Farout", tedy původně přídavné jméno pro objekt, který je "daleko".

Název prý vznikl k exklamace jednoho z astronomů. "Řekl jsem 'daleko!', když jsem těleso objevil, a je to vážně vzdálený objekt," prohlásil Scott Sheppard z Carnegie Instution for Science dle časopisu New Scientist.

Výpočty naznačují, že VG18 má průměr kolem 500 kilometrů a jeden oběh Slunce mu trvá na tisíc let. Když bylo tedy těleso naposledy zhruba na svém současném místě, Evropa si užívala vrcholu Vikinského věku (s orbitou je to ale složitější, viz níže).

Se vzdáleností skoro 18 miliard kilometrů neboli 120 astronomických jednotek se VG18 nachází podobně daleko jako sonda Voyager 2, která v říjnu vstoupila do mezihvězdného prostoru. Jenom pro srovnání, Země se od Slunce nachází ve vzdálenosti 1 astronomické jednotky, Pluto potom ve 34 astronomických jednotkách.

Na stopě planety 9?

Jak naznačuje vzdálená oběžná dráha, VG18 je dalším příkladem transneptunického tělesa, tedy tělesa nacházejícího se za drahou Neptunu. Těch se v poslední době objevuje stále více díky pátrání po potenciální deváté planetě sluneční soustavy - i sám VG18 byl ostatně objeven díky honu na ní. Jiným příkladem podobného nedávného tělesa je 2015 TG387, kterému se dostalo další populární (a popularizační) přezdívky Goblin.

VG18 je však zajímavá i svou pravděpodobnou protáhnou oběžnou dráhou. Její charakteristiky však zatím nejsou přesně známé, protože na vypočítání dráhy bude třeba delšího pozorování. "Těleso bylo ovšem objeveno v podobné oblasti jako další extrémní objekty sluneční soustavy, a to naznačuje, že by mohlo mít také jejich vlastnosti," sdělil Sheppard.

Právě protáhlé orbity transneptunických těles indikují, že by s v periferii sluneční soustavy měla pohybovat předpokládaná velká planeta. Ta by svou gravitací menším tělesům jako 2015 TG387 nebo 2018 VG18 snad mohla "pokřivovat" jejich vlastní orbity a "katapultovat" je na excentrické dráhy. Teoreticky tak VG18 může obíhat i mnohem déle než jen tisíc let - astronomové jej jednoduše mohli odhalit blíže vnitřní části sluneční soustavy podobně jako v případě 2015 TG387. 

Pátrání po deváté planetě však stále pokračuje – a nakolik ukáže VG18 na její přítomnost či nepřítomnost, odhalí teprve další dva až tři roky měření její orbity. Snad se tedy více dozvíme do konce tohoto desetiletí.

Informace o VG18 zveřejnily stránky Carnegie Science

Tagy: sluneční soustava Vesmír věda a poznání