Ačkoliv má hlavní hřeb mise OSIRIS-REx přijít za několik měsíců až během přistání (potažmo s návratem vzorků horniny za několik let), sonda momentálně obíhá kolem asteroidu Bennu ve stále těsnější blízkosti a detailně mapuje jeho povrch. Krom samotného vědeckého ohledání objektu, který je typickým představitelem asteroidů křižujících oběžnou dráhu Země, si při tom OSIRIS-REx vyhlíží právě místo, které by během svého přistání mohla prozkoumat zevrubněji. 

Již nyní však spektrální měření povrchu rovněž identifikovala napříč celým povrchem Bennu přítomnost vody. Nejedná se však o vodu tekutou, dokonce ani o ledové a solné pozůstatky po podpovrchovém jezeru, jako v případě trpasličí planety Ceres. Namísto toho jde o vodu ukovanou do místních hornin.

"Jde o objev OH- skupin ve vázaném stavu, jinak řečeno hydratované jílové minerály," říká český astronom Petr Scheirich, "O Bennu se předpokládá, že je stejného složení jako meteority typu uhlíkaté chondrity, a tyto meteority obsahují hydratované jílové minerály taky. To byl taky důvod, proč si vybrali tento cíl." 

Nález je tedy dobrou zprávou především kvůli tomu, že indikuje, že mise sondy OSIRIS-REx je skutečně na správné stopě. "Tento nález může být důležitým pojítkem mezi tím, co si myslíme, že se s asteroidy děje ve vesmíru, a co vidíme u meteoritů v laboratořích na Zemi," sdělila Ellen Howellová z Lunar and Planetary Laboratory, "Je velmi povzbudivé, že tyto hydratované minerály jsou rozprostřené po celém povrchu Bennu. Naznačuje to totiž skutečnost, že jsou přirozenou součástí složení Bennu, nikoliv že byly například rozprášeny po jeho povrchu v důsledku cizího impaktoru."

Benzínka zítřka

V součtu objev potvrzuje i naše předpoklady o tom, jak vypadala kosmická tělesa z éry formování sluneční soustavy. Bennu sám je příliš malý, než aby se na něm voda manifestovala v kapalné formě - dopady těles, jako je on, však možná dopravily vodu i na Zemi. A nejen sem. Existence podpovrchových oceánů na řadě těles ve sluneční soustavě naznačuje, že vznik povrchového či podpovrchového oceánu může být zřejmě univerzální konstantou.

Ačkoliv zatím nevíme, nakolik bude tento fakt platit i u planet obíhajících cizí hvězdy, a nakolik může voda pocházet i z jiných zdrojů, lze obdobné mechanismy očekávat i jinde. Voda tedy může být v kosmu poměrně běžný jev. Tím více je pak opět tajemnější otázka, proč nevidíme jiné kosmické civilizace... 

zdroj: NASA

Krom složení povrchu také dosavadní mapování Bennu odhalilo větší než očekávané množství balvanů na povrchu asteroidu. Teprve detailnější záběry z menší výšky nám však poví více o tom, může-li to být problém pro budoucí cíle mise - tedy komplikace pro přistání či odběr vzorků. Ovšem vzhledem k tomu, jak malou gravitací Bennu disponuje, se v tomto ohledu nepředpokládá žádná komplikace. Větší počet balvanů tak zřejmě bude oříškem především pro teorie geologů. 

Potvrzení přítomnosti vody na Bennu navíc krom našich teorií o roli vody ve vesmíru může jednou nést i praktický výsledek. "Co dříve bývalo science fiction, je dnes realitou," vyjádřil se k objevu vody Robert C. Robbins, prezident Arizonské univerzity, na níž působí část vědců dohlížející na misi sondy OSIRIS-REx, "Naše práce na Bennu nás přenáší o krok blíže možnosti, že asteroidy budou astronautům na budoucích misích po sluneční soustavě nabízet zdroje paliva a vody." 

Podobné benzínky zítřka předpovídají a požadují plánovači kosmických misí už po několik dekád. Definitivní potvrzení, že na Bennu je voda skutečně přítomná, jim však perfektně přihrálo na smeč.