Albert Einstein prý kdysi varoval, že bez včel lidstvo vymře do čtyř let. Nemusela to být slova vypuštěná do větru. Vždyť na to, abychom si pochutnali na ovoci, zelenině, kávě, anebo na mléce – na to vše potřebujeme včely.

V Evropě je víc než 80 procent rostlinných druhů a téměř 75 procent potravin přímo nebo nepřímo závislých na opylování včelou. Bez tohoto pilného hmyzu by výrazně ubylo rostlinných zdrojů, což by mohlo vyvolat hladomor a války o potraviny. 

V současnosti jsou přitom patrné dva trendy: Včel v globálním měřítku ubývá. Tam, kde se jejich populace nesnižuje (jako v Česku) zase bývají včelstva oslabena a dávají méně medu.

Na vině jsou především lidé. Jejich rostoucí populace připravuje včely o přirozené prostředí a krajinu zamořuje pesticidy a dalšími chemikáliemi. Kromě toho, nejužitečnější opylovače likvidují dlouhotrvající horka, které lidstvo podporuje spalováním fosilu, konkurence v říši hmyzu, paraziti, nemoci…

Zachrání nás dron s bublifukem?

Co když včely ze světa zmizí, anebo se stanou natolik vzácným druhem, že jejich opylovací kapacity budou několikanásobně nižší? První případ je extrémní, vysoce nepravděpodobný. Druhý bychom však neměli vylučovat.

Opylující včela | zdroj: Profimedia

Kdyby nastal, lidstvo by nevystačilo s alternativním opylením, při kterém se pyl ze samičích rostlin přenáší na samčí rostliny štětečkem.

Japonci takovou možnost berou vážně. Eidžiro Mijako z Japonského vysokého institutu vědy a techniky (JAIST) v roce 2017 zkoumal možnost, jak alternativně opylovat pomocí miniaturních dvoucentimetrových dronů. Účinnost této technologie však byla nízká. Drony se zásobníky pylu většinu květů zničily.

Jednou však Mijako pozoroval svého syna, jak si hraje s bublifukem. A to mu vnuklo spásný nápad použít jako nosič pylu bubliny. "Když bublina přistane na květu, praskne a rozptýlí pyl. Květ přitom neponičí, protože je jemná," uvažoval vědec.

Tento předpoklad hned vyzkoušel na hrušních. A potvrdilo se, že je správný. "Byla to fantazie, když jsem zjistil, že mýdlové bubliny, do nichž se přimíchá pyl, jsou účinné," řekl Mijako stanici BBC.

... a opylující bublina. Najdi rozdíly | zdroj: Facebook

Účinnost opylení pomocí bublifukové pistole dosáhla 95 procent. Později tyto pistole Mijako instaloval na autonomní robotické drony, které chrlily bubliny na květy z výšky dvou metrů. Účinnost přesáhla 90 procent.

Včelu nenahradíš

Máme tedy náhradu za včely? Kdepak. Včelu nějaký strojek jen tak nenahradí.

Dron nevyrobí med, ani neposlouží biodiverzitě. Proto bychom v první řadě měli usilovat o dobré zdraví včel.