Tento hrůzný nález z éry starověkého Říma je popsán v odborném časopise Britannia. Archeologové v něm však nepodali vysvětlení, proč byli lidé sťati.

Na místě hlavy keramika

Lidé nalezení mezi lety 2000 a 2010 na třech římských hřbitovech v dnešním cambridgeském hrabství severovýchodně od Londýna zemřeli ve čtvrtém století našeho letopočtu. Všem bylo v době smrti víc než 25 let. Patrně byli všichni popraveni tehdejšími římskými kolonizátory Británie.

Hlavy sťatých byly většinou uloženy do hrobu k nohám popravených a místo, kde měla být hlava, vyplnila keramika či jiné předměty spjaté s pohřbenými lidmi.

„Nejbohatší výbavu v hrobě měla jedna ze sťatých žen. Pohřbili ji se dvěma keramickými nádobami a náhrdelníkem z korálků,“ řekla časopisu Live Science archeoložka Isabel Lisboaová, která vedla vykopávky.

Skutečnost, že většina popravených byla pohřbena s osobními předměty, je zarážející. Obdobně nezvyklé je, že mnozí byli uloženi v rakvích, nikoliv jen položeni do jámy.

Posmrtná pozornost věnovaná tělům popravených nebyla obvyklá.

Doklad upadajícího impéria

Výzkumníci dospěli k názoru, že oblast sloužila jako zásobovací centrum římských vojsk. Pohřbení lidé tedy mohli být popraveni kvůli tomu, že porušili římské právo.

Ostatky jedné ze setnutých obětí. | zdroj: kredit-Dave Webb/Cambridge Archaeological Unit

Ve čtvrtém století v římské říši prudce vzrostl počet poprav. Důvodem, proč hrdelních trestů přibývalo, byl strach o celistvost impéria, ve kterém propukaly nepokoje a občanské války. Bojovaly mezi sebou místní vládci a zvenčí na starověký Řím útočili barbaři.

Podle římského práva přitom pozůstalí po popravených mohli požádat o vydání ostatků. Zemřelí tak mohli být pohřbeni se všemi zvyklostmi.

Někteří z britských historiků, které magazín Live Science oslovil však nevěří, že popravy useknutím hlavy vycházely z římských zákonů. Podle jejich názoru o nich rozhodli místní římští velitelé.

Británie byla příliš vzdálena od centra říše, kolonizátoři se tam nezdržovali s římskými zákony. Popravy po soudním procesu byly navíc v té době pořádány na veřejných místech v centrech městech, aby měly odstrašující dopad na populaci, ne na odlehlém místě, jakým bylo současné cambridgeské hrabství.

Spíš represe, než římská justice

„Ať už tehdejší popravy byly podloženy soudním rozhodnutím, nebo byly výsledkem rozhodnutí nějakého místního velitele, dá se předpokládat, že souvisely s represemi vůči místním obyvatelům,“ řekla webu Live Science historička Caroline Humfressová z Univerzity v St. Andrews.

Bezhlavé kostry tak zůstávají a patrně už zůstanou bez jasného vysvětlení.