Možná jste slyšeli názor, že pětadevadesát procent lidské historie nám zůstane zahaleno rouškou neznáma. Jak vypadal svět před vynálezem písma, si tak budeme moci pouze nedokonale skládat z archeologických nálezů.

Míra vyspělosti pravěkých nástrojů ovšem popisuje duševní kapacitu jejich tvůrců. Platí to také o nálezu fragmentu prehistorického vlákna, které patrně vzniklo umělým původem a bylo spleteno do provazu. Objevil ho tým archeologa Bruce Hardyho na jihu dnešní Francie.

Dřív než Homo sapiens

V čem je objev zajímavý? Vlákna objevili badatelé uvnitř vykopávek v sídlišti starém 41 až 52 tisíc let. V té době ještě Homo sapiens Evropou nekráčel.

Namísto našich předků tady pobývali jen neandrtálci. Pokud můžeme soudit z nálezů vláken ze sídel Homo sapiens, nejmladší z nich má pouze 19 tisíc let a bylo objeveno v dnešním Izraeli.

Nález z Francie starý 41 tisíc let | zdroj: Profimedia

Hardyho tým zjistil, že vlákno pochází z vnitřní kůry nekvetoucího stromu, patrně jehličnanu. Ze stromu bylo vyjmuto a zpevněno zakroucením. To vše bezpochyby svědčí o ručním opracování předmětu.

Z toho plyne, že neandrtálci mohli ovládat techniku produkce vláken nejméně o 22 milénií před námi a použít ji k výrobě oděvů, provazů, tašek, sítí…

Kdo je tady slabší druh?

Nástroje používají i jiní živočichové, ale jen málo z nich je schopné si je také vytvářet – či dokonce sestavovat nástroje z více různých komponentů a materiálů. Spolu s jinými nedávnými objevy neandrtálských skořápek, jeskynního umění či produktů ze stromové kůry je tak vlákno dalším důkazem o tom, že v neandrtálské hlavě rozhodně nebylo prázdno.

"Kognitivní schopnosti nutné k výrobě vláken a provazů jsou podobná těm, která jsou potřebná pro vývoj řeči," sdělil pro server Gizmodo šéf vykopávek Hardy. "To svědčí o tom, jak pokročilé musely být vyjadřovací schopnosti neandrtálců."

... a ještě detailní pohled na vlákna | zdroj: Profimedia

Není vyloučeno, že mnohé z těchto schopností si právě od nich osvojili i naši předci. Nakonec, i my v sobě máme nějakou část neandrtálského DNA. Různé odhady mluví o jednotkách procent až dvaceti procentech našeho genomu. Svým způsobem tedy lze říct, že neandrtálci zcela nevymřeli, ale menšinově se spojili s Homo sapiens.

Spolu s dalšími pokroky, kterých dosáhli neandrtálci zřejmě tisíce let před naší větví hominidů, je však o to pozoruhodnější, proč neandrtálci během evoluce lidského druhu tahali za kratší konec provazu.

Čím více o neandrtálcích víme, tím více se zdá, že byli kognitivně před námi – a s každým podobným objevem je stále nejasnější, proč to nejsme my, kdo se musel připojovat pod silnější druh. Snad na to však odpoví další studie.

Studie byla publikována v žurnálu Scientific Reports.