Neandrtálci jsou možná staří až 800 tisíc let, naznačují jejich zuby

- Člověk autor: Radek Chlup

Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.

Ilustrace neandrtálců

Ilustrace neandrtálců,zdroj: Profimedia.cz

Studie antropoložky Dr. Aidy Gomezové-Roblesové z londýnské University College se zaměřila na evoluci zubů neandrtálců. Podle ní se neandrtálci od svých předků (Homo heidelbergensis) oddělili již před 800 tisíci lety. K výzkumu posloužila jeskyně Sima de la Hueso ve Španělsku, která je považovaná za jedno z nejstarších stanovišť neandrtálců v Evropě. Jejich výskyt je zde datován do 430 000 př. n. l.

K výzkumu posloužila věda zvaná fylogenetika, který se snaží popsat jednotlivé vývojové stromy různých druhů. Antropoložka použila kvantifikační metodu k porovnání tvaru zubů jednotlivých druhů s různorodým datováním a následně výsledky porovnala s Homo sapiens a Homo neanderthalensis. Při výzkumu vycházela z popsané fylogeneze chrupu hominidů, v tomto případě se totiž předpokládá velice podobná rychlost vývoje napříč všemi lidskými druhy.

Stovky let samostatného vývoje

Ve srovnávacím modelu vyšlo, že neandrtálci z jeskyně Sima měli velmi pokročilý a starý chrup. Znamená to, že populace z jeskyně Sima za sebou musela mít stovky let samostatného vývoje. Jelikož byla původní datace obyvatel jeskyně do 430 000 př. n. l., pak evoluční propočty naznačují, že k oddělení neandrtálců a jejich samostatnému vývoji mohlo dojít opravdu již před 800 tisíci lety.

"Neandrtálci z jeskyně Sima jsou charakterizováni velmi malými zadními zuby (premoláry a morály), které jsou podobné jako u klasických neandrtálců. Je pravděpodobné, že malé zuby těchto homininů se vyvinuly z větších a primitivnějších zubů, přítomných u společného předka neandrtálců a moderních lidí," uvedla Gomezová-Roblesová. To značí oddělený a dlouhodobý vývoj.

Autorka studie je k sobě sebekritická, tvrdí totiž, že by se daly najít i jiné výsledky. Zároveň však říká, že tento model je nejvíce realistický. Také je nutné zmínit, že starší studie DNA sice uváděly odštěpení neandrtálců před 370 tisíci lety, zároveň existují další studie tvrdící, že náš společný předek se samostatně vyvíjel už před 700 tisíci lety. Ani jedna doba oddělení ale není slučitelná s anatomickými a genetickými podobnostmi neandrtálců z jeskyně Sima, kteří jsou nyní považováni za neandrtálské předky, a dokazuje to analýza DNA i anatomické vlastnosti.

Nesrovnalosti a interpretační komplikace 

Všechny populace nových lidských druhů se neustále vyvíjely. Neandrtálci z doby před 400 tisíci lety byli archaičtější než evropské populace, střetávající se s moderním člověkem. Tento výzkum je velmi cenný právě proto, že se zaměřil na velmi starou populaci s vysokým počtem jedinců.

S daty antropoložky se ale objevují interpretační komplikace. Nová data dělají problémy ve vzájemném evolučním vztahu mezi Homo heidelbergensis, neandrtálci a Homo sapiens. Podle autorky studie je potřeba přezkoumat některé vývojové větve. Druhy, které do této teorie nesedí, mohly být také špatně datovány. Studie sice klade více otázek, než na kolik jich odpovídá, ale nabízí prostor k dalším výzkumům z této oblasti za využití fylogenetiky.

Studie byla publikována v ScienceAdvances.

Tagy: neandrtálci antropologie věda a poznání