Články autora: Jan Toman

Člověk

První biologickou válku v dějinách vyhráli lidé. Nad neandrtálci

Zavlečení nových nemocí, se kterými se místní obyvatelé nikdy nesetkali, může být zničující. Choroboplodné zárodky, které s sebou přivezli Evropané do Ameriky, zabily nesrovnatelně větší množství indiánů než železné meče conquistadorů. Obyvatelé středoamerických a jihoamerických civilizací ale zřejmě nebyli první, pro koho měl kontakt s neznámi patogeny, na které jejich imunita nebyla připravená, fatální následky. Prameny hned z několika směrů výzkumu dávají tišit, že naši předkové možná už ve starší době kamenné podobným způsobem vyhubili neandrtálce.
Člověk

Autoimunitní paradox: Střevní 'červi' mohou chránit lidské zdraví

O důležitosti parazitických a symbiotických organismů pro normální fungování lidského těla se toho v poslední době napsalo hodně. Jak se čím dál jasněji ukazuje, lidské tělo v přirozeném stavu navazuje spolupráci se stovkami druhů mikroorganismů a docela dobře je schopné vycházet i s řadou makroskopických, například střevních, parazitů. 
Člověk

Skrývají se před námi celé říše neznámých organismů. Strom života se rozrostl

Laikové dělí organismy na zvířata, rostliny a houby. Kdekdo z čtenářů možná slyšel o tom, že chaluhy nejsou tak úplně rostliny a spolu s takzvanými "hnědými řasami" tvoří zcela odlišnou větev stromu života. Mnohobuněčné organismy ovšem i tak tvoří jen pomyslnou třešničku na vrcholu pozemské biodiverzity. Základní dělení na hlavní skupiny musíme hledat daleko hlouběji, mezi jednobuněčnými mikroorganismy. 
Člověk

Jak hluboko sahají kořeny umění? Odpověď se ukrývá ve francouzské jeskyni

Až od někoho uslyšíte, že doba velkých objevů skončila a v nalezení skrytých kulturních pokladů světového významu už doufá jen několik snílků, můžete kontrovat slovy Chauvet-Pont-d'Arc (Chauvetova jeskyně). Právě tak se jmenuje francouzská jeskyně, jejíž objev v roce 1994 rozčísl archeologické dění jako blesk z čistého nebe.
Člověk

Vědci našli '13 výjimečných'. Unikátní mutace je chrání před genetickými chorobami

O závažných genetických chorobách jako je třeba cystická fibróza, srpkovitá anemie nebo hemofilie slýcháváme každou chvíli. Pod tajemně vyhlížejícími latinskými jmény si sem tam něco představí i člověk bez medicínského vzdělání, už daleko méně lidí ale tuší, jak různorodý průběh mohou mít dědičné choroby u různých osob. 
Vesmír

Počátky života dávno před Zemí? Stavební kameny vznikají na zrncích kosmického prachu

Čas od času tiskem prosviští novinka, že nějaký "na slovo vzatý" odborník objevil v meteoritu či na zrncích kosmického prachu nachytaných vysoko v atmosféře známky života nebo dokonce živé organismy. Už samotná nátura podobných zpráv nabádá k opatrnosti. 
Člověk

Ženy čtou cizí emoce lépe než muži. Vědci konečně zjistili proč

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, zní titul známého knižního bestselleru, kterému dává za pravdu naše každodenní zkušenost. I přes obrovské individuální rozdíly mezi lidmi se psychická stránka mužů a žen v průměru výrazně odlišuje. Průměrný muž se od průměrné ženy liší v mnoha ohledech, přičemž zdaleka ne všechny rozdíly jsou dané odlišnou výchovou. 
Člověk

Jak byl kolonizován Nový svět? Odhalují to mumie

Člověk se nepochybně vyvinul ve Africe. První fosilie moderních lidí pocházejí z východní části černého kontinentu a jsou staré zhruba 200 tisíc let. V Africe také můžeme nalézt nejbazálnější lidské linie – etnika, která se od zbytku lidstva oddělila možná už před 100 milénii. Také zde nacházíme největší genetickou variabilitu, daleko větší, než mezi "rasami" lišícími se třeba barvou pleti. Naši předkové tedy nejprve obsadili Afriku a zhruba až před 100 tisíci lety někteří z nich expandovali do zbytku světa. V průběhu tisíciletí obsadili Střední východ, Asii, Austrálii a Evropu. Jedna část světa ale dlouho zůstávala mimo lidský dosah – Amerika.