Články autora: Jan Toman
Vědci odhalili, proč Země není tropickým rájem. Mohou za to rovníkové srážky kontinentů
5. 5. 2019
|
Jan Toman
Při pohledu na teploměr se to možná nezdá, ale ve skutečnosti obýváme jedno z nejchladnějších období pozemského života. Zatímco v karbonu se světem táhly nekonečné džungle, v druhohorách dinosauři prospívali od pólu k pólu, a ještě během raných třetihor nebylo po zalednění ani stopy, dnes svírá polární oblasti naší planety led a sníh. Zatímco střídání dob ledových a meziledových v posledních statisících let ovlivňují hlavně změny při pohybu Země kolem slunce, výrazně delší výkyvy pozemského klimatu zůstávaly dlouho záhadnou. Nová studie ale přesvědčivě argumentuje, že za nimi stojí srážky kontinentů.
Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů
14. 4. 2019
|
Jan Toman
Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Chobotnice vs. Darwin. Rozjeli hlavonožci vlastní verzi evoluce?
28. 3. 2019
|
Jan Toman
Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.
Jak vypadali první klokani?
8. 3. 2019
|
Jan Toman
Těžko bychom hledali ikoničtější symbol Austrálie, než jsou klokani. Exotičtí zástupci vačnatců se rozrůznili v mnoho druhů, obsadili celý kontinent a vyvinuli si vlastní způsob pohybu. Kdy se ale vlastně skákání s využitím svalnatých zadních nohou a silného ocasu objevilo? Poskakovali už první "praklokani", nebo se jedná o pozdější evoluční vynález?
Symbiotické bakterie ve střevech ovlivňují deprese, nálady i vnímání bolesti
3. 3. 2019
|
Jan Toman
"Už vás zase trápí deprese? Prášky nezabírají? Nezoufejte – třeba nám pomohou bakterie!" Podobné závěry brzy nebudou v ordinacích psychiatrů ničím výjimečným. Výzkum za výzkumem totiž ukazuje, že střevní mikroflóra ovlivňuje náš mozek, hormonální systém i nervovou síť.
Odkud přišli stavitelé menhirů? Nový výzkum ukazuje na Francii
23. 2. 2019
|
Jan Toman
Nepocházeli sice z malé galské vesničky na březích Bretaně, i tak ale můžeme tvůrce kamenných megalitických objektů vystopovat do Francie. Móda obřích hrobek a kamenných kruhů podle nového výzkumu vznikla před sedmi tisíci lety v okolí dnešní Paříže, odkud se podél pobřeží Atlantiku rozšířila do všech světových stran. Jedny z nejúžasnějších monumentů starověku tak dokládají i neobyčejně rozvinutou lodní dopravu na přelomu pozdní doby kamenné a doby bronzové.
Dokonalí už 385 milionů let. Vědci si posvítili na ranou evoluci žraloků
18. 2. 2019
|
Jan Toman
Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů.
Věrnost není důležitá, peníze ano. Nový výzkum odhaluje naše skutečné požadavky na partnera
29. 1. 2019
|
Jan Toman
Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.