Články autora: Miroslav Krajča

Pokud sledujete historické seriály a všimnete si, že zuby herců jsou neuvěřitelně bílé a rovné pro dobu, kdy moderní stomatologie neexistovala, nejste sami. Kritici to pravidelně zmiňují jako zásadní narušení historické věrohodnosti. Za touto drobností se skrývá větší otázka: jsme jako společnost tak posedlí bílými zuby, že jsme ztratili orientaci v tom, co vlastně zubní zdraví znamená? Podle zubní lékařky z University of California San Francisco odpověď zní ano.

Slovo „multivesmír" vzbuzuje asociace s komiksovými filmy a spekulativní fikcí. Pro fyzika ale znamená něco jiného a mnohem konkrétnějšího: matematický důsledek rovnic, které jinak popisují realitu s mimořádnou přesností. Dvě hlavní teoretické větve moderní fyziky — kvantová mechanika a kosmologie inflačního vesmíru — dospívají ke stejnému znepokojivému závěru nezávisle na sobě. Pokud jsou jejich základní principy správné, pak existují jiné vesmíry. Nejde o spekulaci — jde o to, co říkají rovnice. Otázka není, zda multivesmír existuje, ale zda ho kdy budeme schopni nějak ověřit.

Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku není to, co nedostatek spánku dělá s vaším tělem. Je to to, co dělá s vaším úsudkem o vašem vlastním stavu. Průlomová studie z University of Pennsylvania sledovala 48 zdravých dospělých po dobu čtrnácti dní. Ti, kteří spali šest hodin denně, si po několika dnech přestali stěžovat na únavu — jejich subjektivní pocit ospalosti se stabilizoval. Přitom jejich kognitivní výkon se zhoršoval lineárně každý den dál. Do čtrnáctého dne dosáhla skupina se šesti hodinami spánku výkonnostní úrovně srovnatelné s člověkem, který nespal 48 hodin v kuse. Jejich mozek přestal být schopen změřit vlastní poškození.

Metabolická dysfunkce asociovaná se steatotickým onemocněním jater — zkratkou MASLD, dříve nazývaná nealkoholická ztučnělá játra — je nejrozšířenějším chronickým jaterním onemocněním na světě a postihuje odhadem třetinu dospělé populace USA. Přesto dosud nemá žádnou schválenou farmakologickou léčbu. Randomizovaná klinická studie publikovaná v JAMA v březnu 2024 přinesla nečekaný objev: denní dávka 81 mg aspirinu — tzv. baby aspirin — snížila za šest měsíců jaterní tuk o bezmála 40 procent v relativním vyjádření, zatímco ve skupině s placebem tuk naopak narostl. Každý měřitelný ukazatel zdraví jater se zlepšil.

Ftaláty a bisfenol A — zkratkou BPA — jsou syntetické chemikálie používané v plastové výrobě, obalech potravin, konzervách, kosmetice a předmětech denní potřeby. Výzkumy je opakovaně spojují s narušením endokrinního systému, reprodukčními problémy, neurovývojovými poruchami u dětí a kardiovaskulárními riziky. Majoritní část expozice přichází z potravy a osobní péče — a jak právě prokázala randomizovaná kontrolovaná studie PERTH publikovaná v Nature Medicine, tato expozice je překvapivě rychle snížitelná. Stačí na to jeden týden.

Stephen Hawking v roce 1974 přišel s jedním z nejdůležitějších a nejznepokojivějších výsledků moderní fyziky: černé díry vyzařují energii a postupně se odpařují. Jenže tato teorie naráží na problém. Kvantová mechanika říká, že informace nemůže být zničena — a přitom zdá se, že odpařující se černá díra přesně to dělá. Tento spor, nazývaný informační paradox, trápí fyziky přes padesát let. Nová studie slovensko-italského týmu publikovaná v březnu 2026 nabízí konkrétní mechanismus, jak ho vyřešit — za předpokladu, že vesmír má kromě čtyř dimenzí, které vnímáme, ještě tři navíc.