Články autora: Miroslav Krajča

Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku není to, co nedostatek spánku dělá s vaším tělem. Je to to, co dělá s vaším úsudkem o vašem vlastním stavu. Průlomová studie z University of Pennsylvania sledovala 48 zdravých dospělých po dobu čtrnácti dní. Ti, kteří spali šest hodin denně, si po několika dnech přestali stěžovat na únavu — jejich subjektivní pocit ospalosti se stabilizoval. Přitom jejich kognitivní výkon se zhoršoval lineárně každý den dál. Do čtrnáctého dne dosáhla skupina se šesti hodinami spánku výkonnostní úrovně srovnatelné s člověkem, který nespal 48 hodin v kuse. Jejich mozek přestal být schopen změřit vlastní poškození.

Každý onkolog ví, co je hemoglobin — a léčí anémii. Každý ví, co je absolutní počet neutrofilů — a léčí neutropenii. Ale málokdo sleduje absolutní počet lymfocytů, přestože roste přesvědčení, že právě tato hodnota rozhoduje o tom, zda se rakovina vrátí. Nová data prezentovaná 21. dubna 2026 na kongresu Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR) přidávají klíčový důkaz: post-COVID lymfopenie je u pacientek s rakovinou prsu ve stadiu 1 až 3 spojena se 2,46násobně vyšším rizikem vzdálené recidivy. Pacientky bez lymfopenie recidivu vůbec neprodělaly.

Metabolická dysfunkce asociovaná se steatotickým onemocněním jater — zkratkou MASLD, dříve nazývaná nealkoholická ztučnělá játra — je nejrozšířenějším chronickým jaterním onemocněním na světě a postihuje odhadem třetinu dospělé populace USA. Přesto dosud nemá žádnou schválenou farmakologickou léčbu. Randomizovaná klinická studie publikovaná v JAMA v březnu 2024 přinesla nečekaný objev: denní dávka 81 mg aspirinu — tzv. baby aspirin — snížila za šest měsíců jaterní tuk o bezmála 40 procent v relativním vyjádření, zatímco ve skupině s placebem tuk naopak narostl. Každý měřitelný ukazatel zdraví jater se zlepšil.

Stephen Hawking v roce 1974 přišel s jedním z nejdůležitějších a nejznepokojivějších výsledků moderní fyziky: černé díry vyzařují energii a postupně se odpařují. Jenže tato teorie naráží na problém. Kvantová mechanika říká, že informace nemůže být zničena — a přitom zdá se, že odpařující se černá díra přesně to dělá. Tento spor, nazývaný informační paradox, trápí fyziky přes padesát let. Nová studie slovensko-italského týmu publikovaná v březnu 2026 nabízí konkrétní mechanismus, jak ho vyřešit — za předpokladu, že vesmír má kromě čtyř dimenzí, které vnímáme, ještě tři navíc.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se v Tichém oceánu opakuje každé dva až sedm let. Obvykle trvá devět až dvanáct měsíců, přeuspořádá globální srážkové vzorce a dočasně zvýší průměrnou světovou teplotu. Ale ne každý El Niño je stejný. Takzvaná super El Niño — kdy teplota povrchu vody v rovníkovém Pacifiku přesáhne o více než dva stupně Celsia průměr — je vzácná, ale s dlouhodobými důsledky daleko přesahujícími dobu svého trvání. Předběžná data z dubna 2026 naznačují, že právě taková událost se může formovat.

Montréalský protokol bývá označován za nejúspěšnější mezinárodní environmentální smlouvu v dějinách. Od jeho podpisu v roce 1987 svět výrazně omezil výrobu a používání látek poškozujících ozón — chlorfluoruhlovodíků v ledničkách, aerosolech a klimatizacích. Ozónová vrstva se začala pomalu zotavovat. Jenže nová studie MIT a mezinárodního týmu vědců publikovaná v Nature Communications ukazuje, že obnova probíhá pomaleji, než modely předpokládaly — a příčinou je výjimka zakódovaná do samotného textu protokolu: látky používané jako průmyslové suroviny, tzv. feedstocky, z jeho omezení vyňaty nebyly. A unikají do atmosféry mnohem více, než se myslelo.