Články autora: Miroslav Krajča
Člověk
Dvě třetiny nových aut v Číně jsou elektrické. Emise největšího znečišťovatele světa padají
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Čínské emise oxidu uhličitého ve třetím čtvrtletí roku 2026 klesly o 3,1 %, nejvíc od covidových uzávěr v roce 2022. Za poklesem stojí rekordní stavba solárních a větrných elektráren, elektromobily, které už tvoří dvě třetiny prodaných osobních aut, i útlum stavebnictví. Země, která vypouští zhruba třetinu světových emisí, tak už přes dva roky drží svou uhlíkovou stopu na stejné úrovni nebo ji snižuje.
Nedd
Pandemie zrychlila stárnutí buněk. Nejcitlivější byli dospívající
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Shodou okolností odebrali němečtí vědci tisícovce dětí, dospívajících a mladých dospělých sliny v březnu 2020, těsně před prvními uzávěrami. Když vzorky po druhé vlně zopakovali, zjistili, že biologické stárnutí se během pandemie zrychlilo ve všech věkových skupinách. U dospívajících navíc platilo, že čím víc pandemii prožívali jako zátěž, tím rychleji tikaly jejich epigenetické hodiny.
Člověk
Polovina lidí s vysokým tlakem o něm neví. Pomoci by mohly obyčejné hodinky na zápěstí
8. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Vysoký krevní tlak nebolí, a tak o něm víc než polovina postižených neví. Vědci z Googlu ukázali, že běžné chytré hodinky dokážou z optického snímače tepu a pohybového čidla odhadnout, kdo má hypertenzi, a to bez jediného nafouknutí manžety. V prvním testu na 196 lidech zachytily víc nemocných než měření v ordinaci.
Člověk
Keltštinu možná roznesli lidé popelnicových polí, kteří žili i v Čechách
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Jazyky se v zemi nedochovají, lidské kosti ano. Mezinárodní tým vedený genetikem Eskem Willerslevem přečetl dědičnou informaci tisíců lidí z doby bronzové a železné a ve dvou studiích v časopise Nature ukazuje, kudy se nejspíš šířily keltské a germánské jazyky. Klíčovou roli přitom hrají lidé kultury popelnicových polí, jejíž jedna skupina dostala jméno podle středočeské obce Knovíz.
Vesmír
Pod Marsem možná stále hřeje magma, naznačují nová měření
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Mars se dlouho považoval za geologicky mrtvou planetu, jejíž sopky vyhasly před dávnými věky. Evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter však nad čerstvými puklinami na úbočí obří sopky Alba Mons opakovaně zachytila chlorovodík, plyn, který na Zemi typicky uniká z magmatických průduchů. Vědci z toho usuzují, že pod povrchem rudé planety může dosud dřímat žhavé magma.
Příroda
Kdo se umí schovat, nemusí se měnit. Karibské ještěrky ukazují dvě cesty, jak čelit horku
7. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Ještěrky rodu Anolis z Hispanioly, Jamajky a Portorika se během zhruba deseti let měřitelně změnily. Druhy žijící v zastíněném lese dnes snesou asi o 2 °C vyšší teplotu, zatímco jejich příbuzní z otevřené krajiny zůstali téměř beze změny. Vědci z Yaleovy univerzity v tom vidí evoluci, kterou lze sledovat v reálném čase, a zároveň varování, že tato cesta nemá neomezené možnosti.
Člověk
Uvědomit si sen ve snu: s virtuální realitou se to dařilo osmkrát častěji
6. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Letět nad městem, mluvit se zesnulým dědečkem nebo jen zjistit, že stojíte uprostřed snu. Takzvané lucidní snění zažila aspoň jednou asi polovina lidí, pravidelně ale jen málokdo. Italské psycholožky a psychology zajímalo, jestli tuto schopnost pomůže vytrénovat virtuální realita. Ve spojení s meditací měli účastníci lucidních snů výrazně víc než ostatní.
Člověk
Sauna probudí imunitu, ale jinak, než si myslíme
6. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Finové berou saunu skoro jako národní lék a mnozí věří, že je chrání před nachlazením. Vědci z Turku a Kuopia teď změřili, co přesně se po třiceti minutách v horku děje v krvi. Počet bílých krvinek prudce stoupne, signální látky imunity se ale téměř nehnou. A většina změn do půlhodiny zmizí.