Články autora: Miroslav Krajča
245 milionů let s krokodýly: tajemství přežití je v podnebí, ne v pancíři
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexika asteroid a vyhubil dinosaury i většinu tehdejšího života. Krokodýli a jejich příbuzní katastrofu přečkali. Britští vědci teď v časopise Science Advances ukazují, že klíčovou roli hrála jejich celoživotní věrnost teplému podnebí. Asteroid totiž neudělal celou planetu stejně nehostinnou.
Sluneční superbouře prolomila štít, který měl být neprolomitelný
3. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Když v květnu 2024 zasáhla Zemi nejsilnější geomagnetická bouře za poslední dvě desetiletí, lidé obdivovali polární záře až hluboko na jihu. Japonská družice Arase mezitím měřila něco, co se podle učebnic stát nemělo. Uvnitř oblasti, kterou vědci považovali za neprostupnou pro nejenergičtější elektrony, jich najednou bylo víc než pětitisíckrát tolik než před bouří.
798 gramů z mládí rudé planety: vědci popsali „Rosettskou desku“ Marsu
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Osm tmavých úlomků nalezených před čtyřmi lety v malijské části Sahary patří k nejvzácnějším kamenům na Zemi. Podle nové studie v časopise Science vznikly na Marsu nejméně před 4,1 miliardy let a nesou otisk horké vody bohaté na minerály, která horninou proudila krátce poté, co ztuhla.
Druhá dengue je nebezpečnější. Pokus na dobrovolnících ukázal proč
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Horečka dengue v roce 2024 lámala rekordy a komáři ji přenášejí už i v jižní Evropě. Američtí vědci proto udělali neobvyklý pokus: 45 zdravých dobrovolníků úmyslně nakazili oslabeným virem a sledovali, jak si s ním poradí jejich imunita. Výsledky vysvětlují, proč druhá nákaza bývá horší, a naznačují, co by měla umět lepší očkovací látka.
Pozdě, ale ne zbytečně: zákrok po mrtvici pomáhá i po 72 hodinách
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Odstranit sraženinu z ucpané mozkové tepny se dosud vyplácelo hlavně v prvních hodinách, nejdéle do jednoho dne. Velká čínská studie teď ukázala, že vybraným pacientům může zákrok pomoci i 24 až 72 hodin po začátku mrtvice. Současně ale odhalila vyšší riziko krvácení do mozku.
Čtvrt sekundy na rozhodnutí: vrány v klasickém testu překonaly primáty
2. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Dvě vrány černé z německého Tübingenu zvládly klasický psychologický test na rozpoznání pohybu za necelou čtvrtinu sekundy, a přitom téměř bez chyb. Záznam z jejich mozku ukázal, že rozhodnutí se v nervových buňkách rýsuje už pár desítek milisekund po začátku úkolu.
Chlad prodlužuje život. Vědci našli molekulu, která to roznáší po těle
1. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Mnoho studenokrevných živočichů žije v chladu déle. Němečtí vědci teď u drobných červů popsali, jak to funguje: sval v chladu vyrobí látku BH2, která pak v celém těle pomáhá uklízet poškozené bílkoviny. V lidských buňkách s mutacemi typickými pro ALS a Huntingtonovu chorobu zabrala také.
Silikony se dosud skoro nedaly recyklovat. Berlínští chemici našli páčidlo na nejpevnější vazbu
1. 11. 2026
|
Miroslav Krajča
Silikony vydrží teplo, mráz i chemikálie, a právě proto se po skončení služby skoro nedají znovu využít. Většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách. Chemici z Technické univerzity v Berlíně teď v časopise Nature popsali reakci, která silikon za mírných podmínek rozloží zpátky na dichlorsilan, tedy na surovinu, ze které se vyrábějí nové silikony. Pomáhá jim přitom fosgen.