Články autora: Miroslav Krajča
Čínská firma představila první prototyp pevnolátkové baterie se 500 Wh/kg. Masová výroba má začít letos
16. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Odvětví pevnolátkových baterií slibuje průlom přes deset let. Kapalný elektrolyt konvenčních lithium-iontových baterií je největším zdrojem tepelného úniku, tedy nebezpečí vzplanutí nebo výbuchu elektromobilu. Pevnolátkové baterie ho nahrazují pevným materiálem — a slibují zároveň vyšší hustotu energie, delší životnost i rychlejší nabíjení. Problém byl vždy ten samý: přechod z laboratoře do průmyslové výroby. Čínská firma Greater Bay Technology, technologický inkubátor automobilového giganta GAC Group, nyní tvrdí, že tento problém vyřešila.
Proč Pluto přestalo být planetou v roce 2006 — a proč se vědecká debata o tom neuzavřela dodnes
16. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
V dubnu 2026 napsala desetiletá Kaela z USA ručně psaný dopis NASA. Chtěla, aby Plutu vrátili status planety, o který ho připravilo rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie v roce 2006. Dopis se stal virálním. Šéf NASA Jared Isaacman odpověděl na platformě X třemi slovy: „Kaela — prověřujeme to." Internet se radoval. Vědci si oddychli. Nikdo ale jasno nedostal — a to proto, že otázka kolem Pluta není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Vitamín C nad 200 mg se vstřebává hůř. To ale neznamená, že vyšší dávky nemají smysl
15. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Většina lidí polyká vitamín C v tabletách po tisíci miligramech a většina kritiků jim říká, že vstřebávání klesá už nad dvěma sty. Obě strany přitom ignorují to nejzajímavější, co ukazují klinická data — celkové množství vstřebaného vitamínu C s každou vyšší dávkou stále roste a rozhodující je, jak a kdy ho tělo skutečně potřebuje.
Kreatin jako zbraň proti ospalosti: jednorázová dávka zlepší mozek o desítky procent
15. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Spánková deprivace každýročně způsobuje miliardy eur ekonomických ztrát, tisíce dopravních nehod a nezměrné lidské utrpení. Co když ale existuje levné, bezpečné a legální řešení, které dokáže mozek v kritisčkých chvílích nastartovat? Nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopisu Scientific Reports ukazuje, že jednorázová vysoká dávka kreatinu dokáže částečně zvrátit kognitivní i metabolické dopady probdelé noci – a to v řádu hodin.
Po 14 dnech se šest hodin spánku rovná 48hodinové bdělosti. A mozek si toho nevšimne
14. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Nejznepokojivější zjištění výzkumu spánku z Pensylvánské univerzity není to, o kolik se zhorší váš kognitivní výkon po dvou týdnech spánku zkráceného na šest hodin. Je to, že to sami vůbec nezjistíte. Subjektivní pocit ospalosti se po prvních dnech stabilizuje. Mozek přestane reportovat vlastní zhoršení. Výkonnost ale padá dál — až na úroveň člověka, který nespal dva dny v kuse. Tiše, neviditelně, každý den.
Včelí med není jen sladidlo — studie na myších ukazují, že aktivuje přesně ty imunitní mechanismy, které zabíjejí nádorové buňky
14. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Včelí med se používá jako léčebný prostředek tisíce let. Moderní věda ho dlouho škatulkovala jako antibakteriální pomocník na rány a popáleniny. Nové výzkumy ale odkrývají jinou, mnohem hlubší rovinu jeho biologické aktivity — schopnost mobilizovat imunitní systém specificky proti nádorovým buňkám. Výsledky jsou zatím z pokusů na zvířatech a vyžadují obezřetnou interpretaci. Čísla jsou ale přesto pozoruhodná: v jednom experimentu med snížil objem nádorů o 85 procent.
Přeprogramované vlastní buňky za 7 dní ukončily dekádu každodenních transfuzí. Medicína dostala nový přístup k autoimunitním chorobám
13. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
47letá pacientka z Německa trpěla více než deset let třemi souběžnými autoimunitními onemocněními. Každý den potřebovala krevní transfuze. Devět různých terapií selhalo. V roce 2025 ji tým z Univerzitní nemocnice v Erlangenu léčil jedinou infuzí přeprogramovaných vlastních imunitních buněk — CAR-T terapií. Sedm dní po podání přestala potřebovat transfuze. Za 25 dní byla v kompletní remisi. Po 322 dnech se její imunitní buňky obnovily jako zdravé a naivní — nepamatovaly si, jak útočit na vlastní tělo.
Lék, který mu zmenšil nádory o 76 %, mu přitom rozežírá kůži. Daraxonrasib mění hru pro rakovinu slinivky
13. 4. 2026
|
Miroslav Krajča
Ben Sasse, bývalý americký senátor za Nebrasku, byl v prosinci 2025 diagnostikován s metastatickým karcinomem slinivky čtvrtého stupně. Lékaři mu dali tři až čtyři měsíce. Sasse se zapsal do klinické studie v MD Anderson Cancer Center v Houstonu a začal brát experimentální lék daraxonrasib. V dubnu 2026 jeho nádory zmenšily objem o 76 procent. Přitom popis vedlejších účinků — kůže, která se mu neregeneruje a krvácí, pocit, jako by byl „nukleárně" spálen — otevírá jeden z klíčových paradoxů moderní onkologie: čím přesněji zasáhnete cíl, tím silněji mnohdy zasáhnete vše ostatní, co na tom cíli závisí.