Články autora: Miroslav Krajča
Tajemná rádiová zpráva z hlubin antarktického ledu: Co to znamená pro vědu?
21. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Experiment ANITA na Antarktidě zachytil vzácné rádiové pulsy, které přicházejí nikoli z vesmíru, ale z hlubin ledové masy pod balónem. Signály jsou chycené kolem 30° pod horizontem – což je v rozporu s modelem interakcí částic. Nová analýza uvádí, že nejde o známé neutrina. Příčina zůstává tajemstvím – možná jde o neznámý objekt, vychýlenou radio propagaci nebo dokonce neznámou fyziku.
Další zásadní objev v medicíně. Nový lék v tabletě umí prodlužovat život
20. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Sto let výzkumu ukázalo, že snížení příjmu kalorií prodlužuje život laboratorním zvířatům. Nová meta‑studie ale dokazuje, že rapamycin, původně imunosupresivum, dokáže ve stejné míře prodloužit život různým druhům – od ryb přes hlodavce až po primáty. To otevírá perspektivu, že prodloužení života možná nevyžaduje celoživotní hladovění, ale leckdy jen správný lék.
Nová studie přináší naději v boji proti demenci
20. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Až dosud statistiky varovaly: počet lidí s demencí roste. Nová mezinárodní studie ale odhaluje optimistický trend – riziko rozvoje demence u starších generací skutečně pokleslo, a to především u žen. Hlavními hybateli jsou vzdělání, zlepšení zdraví srdce a léčba zhoršeného sluchu. Nicméně, s ohledem na stárnutí populace může absolutní počet nemocných i nadále stoupat.
Přebytečnou energii ze soláru a větrných elektráren má řešit... písek?
20. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Ve městě Pornainen ve Finsku právě spustili největší sand battery na světě – obří tepelný akumulátor, který dokáže uchovat až 1 000 MWh tepla po týdny – měsíce, s energetickými ztrátami jen asi 10 %. Jednoduchý systém – písek vyměňuje elektroenergii za uchované teplo – může uznatelně nahradit fosilní paliva ve vytápění, a jde o jednu z nejlevnějších cest k dekarbonizaci.
V Antarktidě vznikl nový dialekt angličtiny
19. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Na nejizolovanějším kontinentu světa se cosi nečekaného stalo: vědci stanoucí u břehů ledu začali vyvíjet vlastní akcent. Díky unikátním podmínkám – desetidenní rotaci, absenci mimoanglického prostředí a intenzivní vzájemné interakci – jejich přízvuk mění délku samohlásek a polohy výslovnosti vůči původním národním dialektům. Výsledkem je zcela akusticky měřitelný, ale zatím nepostřehnutelný „antarktický přízvuk“.
Měli jste špatnou noc? Asi budete mít větší hlad. Ale pozor na tenhle návyk
19. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Vědecký výzkum ukazuje, že i jedna jediná noc s nedostatkem spánku dokáže změnit způsob, jak mozek vnímá jídlo. Po probdělém dni se zvyšuje hladina ghrelinu (hormon hladu), klesá leptin (hormon sytosti), zpomaluje se glukózový metabolismus a mozek je citlivější na vysoce kalorické potraviny. Tím začíná cyklus přejídání a zvýšené riziko přibývání na váze – a stačí k tomu jen pár hodin méně spánku.
Lidé se v létě chladí otevřenou ledničkou. Pomůže místo drahé klimatizace?
19. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Léto, vedro, doma dusno. V záchvatu zoufalství někdo otevře dvířka lednice s nadějí, že ochladí místnost alespoň trochu. Na první pohled logické – studený vzduch se linoucí z lednice působí příjemně. Jenže z pohledu fyziky a spotřeby energie jde o naprosto neefektivní a dokonce kontraproduktivní řešení. Otevřená lednice místnost ve skutečnosti nezchladí, ale ohřeje. A ještě vám vystřelí účet za elektřinu.
Čtyři věci, které rozhodnou, zda vaši práci přebere umělá inteligence
18. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Často slyšíme dilema: „vezme mi AI práci?“ Vědecký článek upozorňuje, že to závisí na tzv. 4 S – Speed (rychlost), Scale (škálovatelnost), Scope (rozsah) a Sophistication (sofistikovanost). Kombinace těchto faktorů určí, zda se AI dokáže stát skutečnou alternativou k lidské práci – nebo jen doplňkem. Současná diskuse, jak ukazují odborníci i startupoví zakladatelé, se soustředí spíš na posílení lidského rozměru než jeho zánik.