Články autora: Miroslav Krajča

Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.
Člověk

Kolik oceli kdo vyrábí? Satelity to poznají i bez oficiálních čísel •

Vysoké pece nejdou přehlédnout. Chrlí zplodiny, v noci září a ohřívají okolí. Ekonomové teď ukázali, že z těchto stop lze pomocí satelitních dat a strojového učení najít ocelárny a odhadnout, kolik vyrábějí. Model naučený v Číně fungoval i v Jižní Koreji a Íránu.
Příroda

Bezpečná hranice pro ledovce není 1,5 °C, ale 1 °C. A tu už máme za sebou

Svět se chystá dočasně překročit hranici 1,5 °C a doufá, že se pod ni později vrátí. Dvě nové zprávy o ledu na Zemi ale ukazují, že ledovce, ledové příkrovy a polární moře takové „přestřelení“ jen tak neodpustí. Některé škody se budou napravovat desítky až stovky let a několik metrů vzestupu hladiny moří je už podle vědců nevyhnutelných.
Technologie

Uhlík, který se chová jako kov. Čínští vědci postavili drát tenčí než nanometr z pěti- a sedmiúhelníků

Uhlík umí být diamantem, tuhou v tužce i zázračným grafenem. Tým z Čínské univerzity vědy a technologie teď v časopise Nature popsal další podobu: stužku užší než jeden nanometr složenou z pětiúhelníků a sedmiúhelníků uhlíkových atomů. Na rozdíl od podobných grafenových stužek se chová jako kov a vede proud téměř bez ztrát.
Nedd

Poslední měsíce inckých obětí: vlasy mumií prozradily, co děti dostávaly

Před zhruba pěti sty lety stoupaly na vrcholky And průvody s dětmi, které se už nikdy nevrátily. Vědci teď rozebrali vlasy a nehty osmi zmrzlých mumií a zjistili, že děti v posledních měsících života pravidelně dostávaly koku, některé také alkohol nebo rostlinu s harminem. Po silných halucinogenech ale nezůstala ani stopa.
Příroda

Východní Antarktida vydrží i deset stupňů oteplení. Zachrání ji sníh a mraky

Ve východní Antarktidě leží tolik ledu, že by jeho roztátí zvedlo hladinu světového oceánu o desítky metrů. Nová počítačová simulace na sto tisíc let dopředu přináší překvapivě dobrou zprávu: tento ledový obr je mnohem odolnější, než by se dalo čekat, a vydrží i oteplení o deset stupňů. Pomáhá mu paradoxně samo oteplení, které nad kontinent přinese víc sněhu a víc mraků. Dobrá zpráva má ovšem háček.
Člověk

Taurin jako brzda stárnutí: imunitní buňky ho při poplachu vypustí až 80 %

Taurin znají lidé hlavně z plechovek energetických nápojů. Pro buňky imunity je ale mnohem víc než povzbuzovák. Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že taurin funguje jako brzda zánětlivého poplašného systému. Když ho buňka ztratí, poplach se rozjede, a to i u mladých myší. Výsledek publikovaný v časopise Cell může pomoct pochopit, proč nás ve stáří trápí tichý zánět, který urychluje nemoci od cukrovky po demenci.
Vesmír

Magnetické exploze nad póly: mise TRACERS poprvé oddělila prostor od času

Nad magnetickými póly Země jsou místa, kde se magnetické pole sbíhá jako trychtýř a kudy k nám proniká sluneční vítr. Dvojice družic NASA TRACERS je proletěla 207krát a zjistila, že děj, který tam uvolňuje obrovskou energii, se většinou přesouvá z místa na místo, místo aby se zapínal a vypínal. Výsledek pomůže lépe předpovídat kosmické počasí.
Člověk

DNA z prachu: lidé z doby ledové po sobě nechali stopu, i když z nich nezbyla jediná kost

V jedné vrstvě jeskyně El Mirón na severu Španělska nezůstal po lidech ani zub. Přesto v ní genetici z Vídně našli jejich DNA, starou 22 000 let. Ukazuje, že tamní obyvatelé přežili nejchladnější období poslední doby ledové a že lovci ze západu a východu Evropy se mísili mnohem dřív, než se čekalo.