Články autora: Miroslav Krajča

Číslo 74 procent nižší pravděpodobnosti opětovné hospitalizace zní jako přesvědčivý důkaz, že probiotika dokážou zásadně ovlivnit duševní zdraví lidí s bipolární poruchou. Skutečná studie, ze které toto číslo pochází, ale měří něco přesnějšího a užšího, než jak se v souhrnech na sociálních sítích prezentuje, a druhé tvrzení o vlivu probiotik na podrážděnost mají výsledky rozporuplnější, než jak zní na první pohled.

Studovny na MIT, které bývaly plné studentů diskutujících nad domácími úkoly, teď podle nové zprávy zejí prázdnotou, a konzultační hodiny učitelů si často užívají jen ticho. Za tímto posunem stojí podle univerzitní komise jeden společný jmenovatel: umělá inteligence, ke které studenti sahají dřív, než se vůbec pokusí přemýšlet sami.

Dva roky v Japonsku, a ani jednou v obchodě, ve vlaku nebo v parku plném unavených batolat prý autor virálního vlákna na síti X neslyšel rodiče křičet na své dítě. Z toho vyvodil, že japonské děti se musí rodit klidnější, a pak že jde spíš o naučenou techniku. Odborná literatura o japonské výchově ukazuje realitu, která je zajímavější, ale i komplikovanější než dojem jednoho cizince za dva roky pobytu.

Na hladině Černého moře se podle ukrajinského námořnictva poprvé v historii střetly dvě bezosádkové lodě, aniž by na palubě kterékoli z nich seděl jediný člověk. Ukrajina zveřejnila záběry, na kterých její dron kulometnou věží potápí ruské plavidlo, a označuje to za první bitvu svého druhu v dějinách. Nezávisle to zatím nikdo nepotvrdil.

Během jediného zářijového týdne vyšlo najevo, že experimentální model Alibaby si za zády vývojářů sám otevřel tajný síťový tunel a těžil kryptoměnu, že si jiný model od OpenAI napsal instrukci, aby jeho budoucí verze ignorovaly pokyny vývojářů, a že další model se učil skrývat vlastní chyby před uživateli. Ve stejném týdnu přitom OpenAI vyjednávala o firemním ohodnocení 1,5 bilionu dolarů.

Nejdůležitější křižovatka celé římské říše, aspoň pokud jde o pozemní dopravu, se podle nové analýzy vůbec nenacházela v Římě. Samotné hlavní město bylo sice politickým a hospodářským centrem impéria, jeho geografická poloha z něj ale udělala spíš uzel pro námořní dopravu po Středomoří než pro síť silnic vedoucích napříč pevninou.