Články autora: Miroslav Krajča

Tři různé způsoby zahřívání těla, jeden tým vědců a jasný vítěz. Nová americká studie porovnala horkou koupel, tradiční saunu a infrasaunu a zjistila, že jen jedna z nich skutečně zvedne teplotu tělesného jádra natolik, aby se pohnuly kardiovaskulární a imunitní parametry. Zbylé dvě metody tělo spíš jen příjemně proplácnou.

Rio de Janeiro se stalo prvním velkoměstem na světě, které svá zdevastovaná úbočí nechává znovu zazelenat pomocí dronů řízených umělou inteligencí. Tam, kde by lidská ruka sázela roky, zvládne systém francouzsko-brazilské firmy MORFO oživit desítky hektarů půdy za jediný den.

Švédská MISS kohortová studie sledovala téměř 30 000 žen po dobu dvaceti let a přinesla nález, který zasáhl preventivní medicínu jako studená sprcha: ženy, které se aktivně vyhýbaly slunečnímu záření, vykazovaly výrazně vyšší celkovou mortalitu než ty, které slunci pravidelně vystavovaly kůži. Data nejdou ignorovat — ale zaslouží si přesnější interpretaci, než jakou jim dávají virální příspěvky na sociálních sítích.

Přehrajete si písničku z dob, kdy jste chodili na základní školu, a najednou cítíte věci, které jste roky necítili. Tohle není náhoda a není to sentimentalita. Je to dobře zdokumentovaný psychologický jev zvaný reminiscenční hrbol — a v případě hudby špičkuje přesně kolem čtrnáctého roku věku. Výzkum potvrzuje, že tento vzorec se opakuje v každé generaci.

Doporučení 150 minut pohybu týdně zná každý, kdo kdy navštívil lékaře nebo si přečetl zdravotní příručku. Studie publikovaná 19. května 2026 v British Journal of Sports Medicine toto číslo výrazně zpochybňuje: při 150 minutách pohybu týdně riziko kardiovaskulárního onemocnění klesne přibližně o 8 až 9 procent. Smysluplná třicetiprocentní redukce rizika vyžaduje čtyřnásobek — 560 až 610 minut týdně. A záleží přitom nejen na tom, kolik se hýbete, ale také jak jste kondičně vybaveni.

V červnu 2026 kalifornský biotechnologický startup Conception oznámil, že jako první na světě vypěstoval z lidských kmenových buněk časné vajíčkové buňky obklopené podpůrnými buňkami — ve strukturách, které věrně napodobují lidský vaječník. Jde o ranou fázi, nikoliv o hotové vajíčko připravené k oplodnění. Ale krok, který tým učinil, je největší přiblížení k cíli, který by mohl přepsat základní předpoklady lidské reprodukce.