V 21. století lze s jistotou říci, že soukromí se stává luxusem. Naše citlivá data jsou poskytována za účelem personalizovaných reklam a zisku společnostmi i inzerenty třetím stranám. Těžba citlivých dat už se však neomezuje jen na mobilní telefony a počítače. Nové nebezpečí představují mozkové implantáty.

Když si čteme zprávy, zapamatujeme si něčí adresu nebo zvládneme nový recept, náš mozek si to zapamatuje. Dosud se myslelo, že se tak děje díky takzvanému Hebbovu pravidlu. To popisuje posílení spojení dvou současně aktivovaných neuronů, což stojí za našimi vzpomínkami, schopnostmi a učením. Ve skutečnosti je to ale složitější. 

Sovětskou družici Kosmos 482 nepotkal hezký osud. V roce 1972 měla podniknout misi k Venuši, místo toho však zůstala na dlouhých 53 let uvězněna na oběžné dráze po selhání motoru. Nyní se vrací zpět na Zemi.

Vědcům z King's College London se podařilo vypěstovat v laboratoři lidský zub. Napodobili způsob, jakým zuby přirozeně rostou, což je schopnost, kterou s věkem přirozeně ztrácíme. Pěstování zubů by podle nich mohlo být revoluční alternativou ke konvenčním zubním výplním a implantátům.

Tým španělských vědců v první studii svého druhu identifikoval zásadní rozdíly v oblastech mozku spojených se sociálním uvažováním a regulací emocí u osob podporujících pravicové a levicové autoritářství oproti ostatním, ale i mezi těmito dvěma tábory.

Ruské snahy o militarizaci vesmíru zřejmě utrpěly tvrdou ránu, soudí američtí analytici. Utajovaný satelit Kosmos 2553 prodělal na oběžné dráze technické problémy a jeho současný stav zůstává nejasný. Pokud je pravda, že se Rusko snaží o jadernou protisatelitní zbraň ve vesmíru, je tomuto cíli vzdálenější, než se myslelo.