Vědci z Google DeepMind ve spolupráci s Oxfordem spouští ambiciózní projekt – chtějí využít nejmodernější umělou inteligenci k rozluštění 2 000 let starých, nerozvinutých římských svitků, zasažených při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. Cílem je nejen přečíst texty bez poškození, ale i pochopit jazyk, styl a myšlení dávných autorů, jejichž slova dosud mlčela pod popelem.

Římské akvadukty, přístavy nebo chrámy přežily tisíce let, zatímco moderní beton často degraduje během několika desetiletí. Nový výzkum odhalil, proč je starověký římský beton tak odolný – a klíčem není jen jeho složení, ale schopnost materiálu „zahojit se“ poškozením díky unikátní chemii.

Vypadaly majestátně, ale také voněly po růžích, olivovém oleji a kadidlu. Nový výzkum odhaluje, že antické sochy nebyly jen vizuálním zážitkem – měly doslova omámit všechny smysly.

Může Evropa odvrátit další vlny migrantů? Zkušenosti ze starověkého Říma tomu nenasvědčují. Studie popsala, jak se „věčné město“ stalo genetickou křižovatkou a jak v genetickém mixu jeho obyvatel začaly převládat geny z Blízkého východu.

Experti digitálně zrekonstruovali jedinečný mechanismus z antické éry, který je pokládán za první počítač na světě.

Důsledkem erupce vulkánu byla neúroda, všeobecná bída, sociální nepokoje a mocenské boje, které smetly Římskou republiku a vedly k diktatuře Římské říše.