Dosavadní scénář evoluce lidského rodu počítal s tím, že se lidé moderního typu vyvinuli kdesi ve východní Africe zhruba před 200 tisíci lety. Po dalších 140 milénií osídlovali Černý kontinent, sváděli boje, konkurovali si a křížili se s příbuznými příslušníky rodu Homo, až nakonec vyrazili kolonizovat zbytek světa. Tolik se alespoň podařilo vyčíst antropologům ze zkamenělin, archeologických nálezů a genetických srovnání různých lidských etnik. 

Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 tisíc let. Jsou tak o 100 tisíc let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 

Všichni jsme se narodili nazí a ne pro všechny lidi na světě je oblečení nutností, některé indiánské nebo africké kmeny si i nyní vystačí jen s rouškami. Proč tedy lidstvo oblečení vynalezlo? Kromě ochrany před nepřízní počasí za tím stojí touha zdobit svá těla. 

Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?

Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života.