Dlouhá léta od svého objevení v polovině devatenáctého století byli neandrtálci považováni za primitivy, nebo dokonce pojítko mezi člověkem a zvířetem. Třebaže tento pohled prošel v posledních desetiletích výraznou změnou, řada badatelů se stále zdráhá přiřknout neandrtálcům existenci vyspělé kultury. Podle posledních objevů však kulturou nejen oplývali, ale dokonce jejími prvky mohli obohatit naše předky. Četné pozůstatky orla skalního v sídlištích neandrtálců značí, že pro ně tito ptáci museli mít kultovní význam. Kult orla skalního se tak mohl rozvíjet celá tisíciletí předtím, než jej převzali moderní lidé.

Sdílíte občas s rodinou či přáteli pokrm? Jste z vaření pro více lidí nadšeni, či nikoliv? Možná to zní jako reklamní slogan jistého tuzemského výrobce sušenek, ale konzumace pokrmů, které jedinec nejí sám, nejspíše platí za evoluční výhodu. Odhalilo to pozorování šimpanzů vědci z Institutu Maxe Plancka.

V populární cimrmanovské hře Dobytí severního pólu herci zpívají, že se Čech přizpůsobil i tam, kde hynuli vlci a sobi. Podle nejnovější antropologické teorie se zdá, že tvůrci z divadla Járy Cimrmana zase jednou trefili hřebíček na hlavičku. Tedy, s malým dodatkem. Schopnost využít jakýchkoli podmínek totiž podle tohoto konceptu nedefinuje jen Čechy, ale všechny příslušníky lidského druhu. Moderní lidé podle ní uspěli díky tomu, že se na rozdíl od svých příbuzných dokázali specializovat i na ty nejextrémnější podmínky – včetně polárních.

Amelie Earhartová patří mezi největší ikony letectví. Tato rodačka z amerického Kansasu byla jednou z prvních letkyň, jako první žena přeletěla Atlantik a stala se tak symbolem zlatých meziválečných let. Do historie se však nejvýrazněji zapsala něčím jiným - svým záhadným zmizením kdesi uprostřed Tichého oceánu. Forenzní antropologové záhadu zřejmě rozluštili. 

Pouhý dostatek jídla, pití a střecha nad hlavou nestačí k životu ani přírodním kmenům. Potřebují i něco víc - a studie londýnské univerzity UCL ukázala, že je to vyprávění příběhů. Umění dobrého vypravěčství lidem zvedá společenský status a oblibu u ostatních. Ti jsou za dobré historky obětovat i dobré jídlo.

Dosavadní scénář evoluce lidského rodu počítal s tím, že se lidé moderního typu vyvinuli kdesi ve východní Africe zhruba před 200 tisíci lety. Po dalších 140 milénií osídlovali Černý kontinent, sváděli boje, konkurovali si a křížili se s příbuznými příslušníky rodu Homo, až nakonec vyrazili kolonizovat zbytek světa. Tolik se alespoň podařilo vyčíst antropologům ze zkamenělin, archeologických nálezů a genetických srovnání různých lidských etnik.