Články s tagem: antropologie

Člověk

Vědci objevili dalšího lidského 'bratrance'. Kdo lovil na Filipínách před 700 tisíci let?

Moderní člověk se poprvé vydal ze své domoviny, Afrického kontinentu, před necelými 100 tisíci let. I když připustíme, že různé lidské populace mohly "vystrkovat růžky" na Blízký východ nebo Arabský poloostrov už dříve, stáří našeho druhu nepřesahuje 200 až 300 tisíc let. Komu ale potom mohou patřit takřka milion let staré nástroje nalezené na Filipínách? Zdá se, že antropologové narazili na stopu dalšího překvapivě vyspělého lidského "bratrance".
Člověk

Poslední let Amelie Earhartové. Nalezené kosti z atolu Nikumaroro podaly výmluvné svědectví

Amelie Earhartová patří mezi největší ikony letectví. Tato rodačka z amerického Kansasu byla jednou z prvních letkyň, jako první žena přeletěla Atlantik a stala se tak symbolem zlatých meziválečných let. Do historie se však nejvýrazněji zapsala něčím jiným - svým záhadným zmizením kdesi uprostřed Tichého oceánu. Forenzní antropologové záhadu zřejmě rozluštili. 
Člověk

Dobří vypravěči mají větší šanci na vztah, potvrdila studie

Pouhý dostatek jídla, pití a střecha nad hlavou nestačí k životu ani přírodním kmenům. Potřebují i něco víc - a studie londýnské univerzity UCL ukázala, že je to vyprávění příběhů. Umění dobrého vypravěčství lidem zvedá společenský status a oblibu u ostatních. Ti jsou za dobré historky obětovat i dobré jídlo.
Člověk

Genetické analýzy pravěkých Afričanů přepisují historii lidského rodu

Dosavadní scénář evoluce lidského rodu počítal s tím, že se lidé moderního typu vyvinuli kdesi ve východní Africe zhruba před 200 tisíci lety. Po dalších 140 milénií osídlovali Černý kontinent, sváděli boje, konkurovali si a křížili se s příbuznými příslušníky rodu Homo, až nakonec vyrazili kolonizovat zbytek světa. Tolik se alespoň podařilo vyčíst antropologům ze zkamenělin, archeologických nálezů a genetických srovnání různých lidských etnik. 
Člověk

Za partnery si vybíráme spíš vzdálené příbuzné než úplné cizince

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 
Člověk

Jak žili neandrtálci? Odpověď skrývá jejich zubní kámen

Neandrtálci jsou vděčným objektem výzkumu. Neexistuje snad nikdo, koho by nevzrušovala představa, že ještě před pár tisíci let chodili po zemském povrchu zástupci odlišného lidského druhu. Ke klasickým otázkám, jak asi neandrtálci vypadali a jak se chovali, přibývají další. Proč jsme přežili my, a ne naši „bratranci“? Křížili se s neandrtálci naši předkové? A pokud ano, kolik genů jsme po nich zdědili?
Magazín

Proč lidé začali nosit oblečení? Jen kvůli zahřátí to nebylo

Všichni jsme se narodili nazí a ne pro všechny lidi na světě je oblečení nutností, některé indiánské nebo africké kmeny si i nyní vystačí jen s rouškami. Proč tedy lidstvo oblečení vynalezlo? Kromě ochrany před nepřízní počasí za tím stojí touha zdobit svá těla. 
Magazín

Mumie jako brána do prehistorické epochy: Co už vědci zjistili o Ötzim?

Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?