Sonda Jupiter úspěšně završila svou pětiletou cestu k planetě Jupiter. Projekt stál na tom, zda se jí podaří na první pokus vstoupit na oběžnou dráhu největší planety Sluneční soustavy, kde bude zkoumat její nitro. Kdyby se jí to nepodařilo, roky příprav a 1,1 miliardy dolarů (26,8 miliardy korun) by vyšly vniveč.

Čínská vláda chce zemi změnit v kosmickou velmoc. Kolem roku 2018 plánuje na oběžnou dráhu vypustit svou první stálou vesmírnou stanici. Čtyři roky poté z ní chce udělat i trvale obydlenou, věří, že nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici, jejíž životnost končí v roce 2024.

Na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyrazila další mezinárodní posádka, včetně Rusa Jurij Malenčenko, pro kterého jde už o šestou cestu do vesmíru. Loď Sojuz TMA-19M odstartovala krátce po poledni z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.

Na kazašském území v sobotu přistál návratový modul vesmírné lodě Sojuz, který přivezl zpátky na Zem trojici kosmonautů včetně Andrease Mogensena, vůbec prvního Dána v kosmu, a ruského rekordmana, který strávil na oběžné dráze vůbec nejvíc času ze všech lidí. Gennadij Padalka má na svém kontě celkem 879 dní ve vesmíru, jako jediný na světě. Nikdo jiný tak dlouho v kosmu nepobýval.  

Ruská pilotovaná loď Sojuz úspěšně přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vezla tam trojčlennou posádku včetně vůbec prvního dánského astronauta. Na oběžné dráze se nyní nachází celkem devět lidí.