Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Čína chce do roku 2020 vyslat nepilotovanou sondu na Měsíc a přistát s ní na jeho odvrácené straně. Pokud by se to Číňanům podařilo, připsali by si na konto světové prvenství. Zatím se to nepovedlo žádné kosmické misi.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?

Ze snímků pořízených meziplanetární stanice Dawn poskládala NASA video se základními detaily povrchu Cerery. A tak se můžeme – alespoň virtuálně přenést na tuto planetku a projít se po ní.  

Sonda Curiosity přesně před třemi lety, 6. srpna 2012, přistála na povrchu rudé planety v oblasti kráteru Gale. Zvídavé vozítko americké NASA od té chvíle už stačilo odkrýt celou řadu zajímavých skutečností o Marsu – a doufejme, že mnoho dalších si pro nás ještě chystá.

Stojíme na počátku nové, vzrušující éry dobývání vesmíru, kdy hlavní otěže pomalu převezmou soukromé společnosti. Rychlý rozvoj a úspěchy SpaceX či United Launch Alliance ukazují, jak efektivní může být kosmický program, pokud zbaven byrokratických obstrukcí a inženýři nejsou odkázáni na politiky řídící se pouze výzkumy veřejného mínění. V porovnání s překotně se rozvíjejícím soukromým sektorem to vypadá, že americká agentura NASA v současnosti ztrácí dech. Nemluvě o potížích ruského Roskosmosu.