Energii z vesmíru je možné přenášet na Zem pomocí radiových vln, tvrdí americká iniciativa pro vesmírné solární elektrárny. Hypotetický projekt by sliboval šmahem vyřešit prakticky všechny nešvary spojené s produkcí elektřiny. Prozatím je však čistě ve fázi teoretických úvah. Jsme na pokraji revoluce v energetice?

Ani po několikaletém čekání a slibech se fanoušci nedočkají - i přes slib otestovat těžký nosič Falcon Heavy ještě letos, oznámila společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, že se start odkládá na leden. Důvodem je dočasné zastavení letů Falconu 9 kvůli problémům s aerodynamickým krytem. I tak má SpaceX za sebou velmi povedený rok.

Z aktuálních raketových milníků se může zdát, že nás od cesty k Rudé planetě dělí jenom několik málo let. Vědci americké NASA si to však nemyslí. Elon Musk a jeho SpaceX sice slibují let k Marsu na rok 2024, NASA však mluví nejdříve o druhé polovině 30. let, tedy až za dvě desetiletí. Bude totiž ještě potřeba vyřešit hodně otázek. S jedním z největší problémů – radiací – by však možná mohlo pomoct i genetické inženýrství.

Moderní astronomická měření potvrzují, že kolem velké části hvězd v naší galaxii obíhá větší či menší množství planet. Některé z těchto planet dosahují takové velikosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy, že by bez problémů mohly hostit život. Ani vznik živých organismů se nezdá být nepřekonatelným problémem. Přinejmenším na Zemi k němu patrně došlo krátce po skončení bouřlivých událostí spojených se vznikem planety.

Astronomům se poprvé podařilo detekovat takzvanou kilonovu, která je optickým protějškem zdroje gravitačních vln. Vznikla splynutím dvojce neutronových hvězd, během kterého se do vesmíru uvolnily vzácné kovy včetně zlata či platiny. Unikátní jev pozorovaly desítky vědců v observatořím po celém světě.

Uplynulo 60 let od jednoho z milníků dobývání vesmíru. Sovětský svaz 4. října 1957 vypustil na oběžnou dráhu první umělý satelit Sputnik 1. Odstartovala tak "kosmická éra lidstva."